Respirační infekce
Z KulanWiki
nejčastější infekce u dětí
3/4 respiračních infekcí je vyvoláno viry
Obsah |
Infekce nosu a nosohltanu
rýma + bolest v krku
primární etiologická agens: rhinoviry (více než 50%), koronaviry, a ostatní respirační viry (kromě virů chřipky, u které rýma nebývá)
následuje sekundární bakteriální infekce (změna vzhledu sekretu na nažloutlý hnisavý) - [Haemophilus influenzae], Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae.
(chronicky také klebsiely)
virologické vyšetření je zbytečné, bakteriologické u nehnisavé nekomplikované rýmy také.
výtěr z hltanu pouze při pátrání po nosičství Neisseria meningitidis a pro záchyt původce dávivého kašle (Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis)
Infekce orofaryngu
většina akutních tonsilitid a faryngitid je virového původu (rhinoviry, koronaviry, adenoviry), virologická diagnostika není důležitá, důležité z hlediska pozdních následků však je potvrdit nebo vyloučit akutní tonsilitidu vyvolanou streptococcus pyogenes, (ev. záškrt)
Dg: kultivace z výtěru (stěr tonsil a zadní strany hltanu)
existují i rychlé diagnostické postupu k detekci s. pyogenes, založené na imunochem. reakcích, jsou vysoce specifické a rychlé, během návštěvy pacienta v ordinaci
Th: u s. pyogenes jednoznačně penicilin, ev. při alergii makrolidy, bývá dobrá reakce během dvou dnů
pokud nezabere, jde patrně o anaeroby (linkosamidy, potencované peniciliny)
- katarální angína
- folikulární angína
- lakunární angína
- pseudomembranózní angína - difterie (záškrt)
klinický obraz je však prakticky nerozlišitelný
- Hynkova kropenatá faryngitis - drobně skvrnitý charakter (rozšířené cévky, ne petechie) zanícené sliznice faryngu a patra svědčí spíše pro virovou etiologii
- adenoviry - typické zvětšení lymfatických folikulů, které vyvstávají pod povrchem sliznice + zřetelné postižení spojivek (folikulární konjunktivitida)
- EBV-tonsilitida - povláčky až pablány na patrových mandlích (+ lymfadenopatie)
- chřipková faryngitida - převládají celkové příznaky (horečka, únavnost, bolesti svalů)
- streptokoková infekce - stejnoměrně šarlatová a zduřelá sliznice tonsil a okolí, případně s petechiemi na patře + nepřítomnost rýmy a kašle
- herpangina - drobné puchýřnaté léze na patrových obloucích, brzy prasknou, které vyvolají coxsackie
- nápadně bělavé povlaky u moučnivky (soor) u výrazně oslabených jedinců
- Plaut-Vincentova angína - nekrotizující až gangrenózní vzhled, smíšená anaerobní flóra fusobakterií a spirochet (velmi vzácné
Infekce středního ucha z vedlejších dutin nosních
Akutní otitis media a akutní sinusitidy - většinou respirační viry, ev. mycoplasma pneumoniae
hnisavá bakteriální infekce bývá až sekundární (streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, méně často i staphylococcus aureus a streptococcus pyogenes)
poměrně často však i anaeroby (bacteroides..)
komplikací bývají mastoiditis a hnisavá meningitida, ev. trombóza sinus cavernosus
Chronická otitida - především pseudomonas aeruginosa, proteus mirabilis
Dg: nejdůležitější je kultivace bakteriálního původce - sekret ze středouší po paracentéze nebo spontánní perforaci, ev. výtěr ze zvukovodu
u sinusitid vyšetřovat výplach dutiny sterilním fyziologickým roztokem
terapie: aminopeniciliny, cefalosporiny, kotrimoxazol, linkosamidy, makrolidy
Epiglotitida
dnes se již v ČR nevyskytuje díky očkování
vyvolává Haemophilus influenzae typ B
může ohrozit život postiženého dítěte
bakteriologickému vyšetření se vyhýbáme, pokus o odběr by mohl vyvolat laryngospasmus
vzhledem k závažnosti stavu se na výsledek bakteriologie nečeká, je však vhodné odebrat krev na hemokulturu
u dítěte zajistit průchodnost dýchacích cest, nasadit kortikoidy + ATB účinné proti hemofilům (amoxicilin s klavulanátem, cefuroxim, ceftriaxon, chloramfenikol)
Laryngitis
postižení hlasivek -> chrapot
nejdůležitějšími původci - viry parainfluenzy, chřipky a RS-virus
virologické vyšetření má význam (především expresní virologická diagnostika imunoenzymaticky) především z hlediska epidemiologického, na začátku chřipkové sezóny zjistit který kmen viru chřipky se hodlá šířit v populaci
z bakterií chlamydia pneumoniae, Corynebacterium diptheriae - záškrt (croup) - pseudomembranózní laryngotracheitida
vyšetření na záškrt je nezbytné (stěry z pablán se kultivují na Loefflerově půdě a na půdách s teluričitanem)
v terapii záškrtu antibiotika (penicilin) nestačí, musí se pasivně imunizovat sérem proti difterickému toxinu
Bronchitidy
většina dětských bronchitid je virového původu (chřipka, adenoviry, parainfluenzaviry, RS-virus)
sekundární bakteriologické patogeny - pneumokoky, hemofily, branhamely, s. aureus
primární patogen - mycoplasma pneumoniae, chlamyfia pneumoniae, bordetella pertussis
u cystické fibrózy pseudomonas aeruginosa nebo burkholderia cepacia
Dg: vyšetření laryngeálních výtěrů i sputa
pro m. pneumoniae - serologie ELISA na IgM + průkaz čtyřnásobného vzestupu titru Ig ve vazbě komplementu
Th: ampicilin, amoxicilin, cotrimoxazol, cefalosporiny II
na pertussi erytromycin, roxithromycin
m. pneumoniae - makrolidy
