Respirační infekce

Z KulanWiki

Aktuální verze z 8. 1. 2012, 17:50

nejčastější infekce u dětí

3/4 respiračních infekcí je vyvoláno viry

Infekce nosu a nosohltanu

rýma + bolest v krku

primární etiologická agens: rhinoviry (více než 50%), koronaviry, a ostatní respirační viry (kromě virů chřipky, u které rýma nebývá)

následuje sekundární bakteriální infekce (změna vzhledu sekretu na nažloutlý hnisavý) - [Haemophilus influenzae], Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae.

(chronicky také klebsiely)

virologické vyšetření je zbytečné, bakteriologické u nehnisavé nekomplikované rýmy také.

výtěr z hltanu pouze při pátrání po nosičství Neisseria meningitidis a pro záchyt původce dávivého kašle (Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis)

Infekce orofaryngu

většina akutních tonsilitid a faryngitid je virového původu (rhinoviry, koronaviry, adenoviry), virologická diagnostika není důležitá, důležité z hlediska pozdních následků však je potvrdit nebo vyloučit akutní tonsilitidu vyvolanou streptococcus pyogenes, (ev. záškrt)

Dg: kultivace z výtěru (stěr tonsil a zadní strany hltanu)

existují i rychlé diagnostické postupu k detekci s. pyogenes, založené na imunochem. reakcích, jsou vysoce specifické a rychlé, během návštěvy pacienta v ordinaci

Th: u s. pyogenes jednoznačně penicilin, ev. při alergii makrolidy, bývá dobrá reakce během dvou dnů

pokud nezabere, jde patrně o anaeroby (linkosamidy, potencované peniciliny)

• katarální angína
• folikulární angína
• lakunární angína
• pseudomembranózní angína - difterie (záškrt)

klinický obraz je však prakticky nerozlišitelný

• Hynkova kropenatá faryngitis - drobně skvrnitý charakter (rozšířené cévky, ne petechie) zanícené sliznice faryngu a patra svědčí spíše pro virovou etiologii
• adenoviry - typické zvětšení lymfatických folikulů, které vyvstávají pod povrchem sliznice + zřetelné postižení spojivek (folikulární konjunktivitida)
• EBV-tonsilitida - povláčky až pablány na patrových mandlích (+ lymfadenopatie)
• chřipková faryngitida - převládají celkové příznaky (horečka, únavnost, bolesti svalů)
• streptokoková infekce - stejnoměrně šarlatová a zduřelá sliznice tonsil a okolí, případně s petechiemi na patře + nepřítomnost rýmy a kašle
• herpangina - drobné puchýřnaté léze na patrových obloucích, brzy prasknou, které vyvolají coxsackie
• nápadně bělavé povlaky u moučnivky (soor) u výrazně oslabených jedinců
• Plaut-Vincentova angína - nekrotizující až gangrenózní vzhled, smíšená anaerobní flóra fusobakterií a spirochet (velmi vzácné

Infekce středního ucha z vedlejších dutin nosních

Akutní otitis media a akutní sinusitidy - většinou respirační viry, ev. mycoplasma pneumoniae

hnisavá bakteriální infekce bývá až sekundární (streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, méně často i staphylococcus aureus a streptococcus pyogenes)

poměrně často však i anaeroby (bacteroides..)

komplikací bývají mastoiditis a hnisavá meningitida, ev. trombóza sinus cavernosus

Chronická otitida - především pseudomonas aeruginosa, proteus mirabilis

Dg: nejdůležitější je kultivace bakteriálního původce - sekret ze středouší po paracentéze nebo spontánní perforaci, ev. výtěr ze zvukovodu

u sinusitid vyšetřovat výplach dutiny sterilním fyziologickým roztokem

terapie: aminopeniciliny, cefalosporiny, kotrimoxazol, linkosamidy, makrolidy

Epiglotitida

těžký akutní zánět (flegmóna) epiglotis a okolí, vyvolává především Haemophilus influenzae typ B

děti 1-5 let, průměr kolem 3.roku

rychlá progrese, hrozí obturace dýchacích cest

může ohrozit život postiženého dítěte, jde o urgentní stav

akutní začátek – horečka, silná bolest v krku, dysfagie, dítě nápadně klidné a apatické, sedí v předklonu, afonické, sliní, inspirační dušnost se stridorem a zatahováním

bakteriologickému vyšetření se vyhýbáme, pokus o odběr by mohl vyvolat laryngospasmus

vzhledem k závažnosti stavu se na výsledek bakteriologie nečeká, je však vhodné odebrat krev na hemokulturu

u dítěte zajistit průchodnost dýchacích cest, nasadit kortikoidy + ATB účinné proti hemofilům (amoxicilin s klavulanátem, cefuroxim, ceftriaxon, chloramfenikol)

dnes se již v ČR vyskytuje vzácně díky očkování

Laryngitis

postižení hlasivek -> chrapot

nejdůležitějšími původci - viry parainfluenzy, chřipky a RS-virus

virologické vyšetření má význam (především expresní virologická diagnostika imunoenzymaticky) především z hlediska epidemiologického, na začátku chřipkové sezóny zjistit který kmen viru chřipky se hodlá šířit v populaci

z bakterií chlamydia pneumoniae, Corynebacterium diptheriae - záškrt (croup) - pseudomembranózní laryngotracheitida

vyšetření na záškrt je nezbytné (stěry z pablán se kultivují na Loefflerově půdě a na půdách s teluričitanem)

v terapii záškrtu antibiotika (penicilin) nestačí, musí se pasivně imunizovat sérem proti difterickému toxinu

Bronchitidy

většina dětských bronchitid je virového původu (chřipka, adenoviry, parainfluenzaviry, RS-virus)

sekundární bakteriologické patogeny - pneumokoky, hemofily, branhamely, s. aureus

primární patogen - mycoplasma pneumoniae, chlamyfia pneumoniae, bordetella pertussis

u cystické fibrózy pseudomonas aeruginosa nebo burkholderia cepacia

Dg: vyšetření laryngeálních výtěrů i sputa

pro m. pneumoniae - serologie ELISA na IgM + průkaz čtyřnásobného vzestupu titru Ig ve vazbě komplementu

Th: ampicilin, amoxicilin, cotrimoxazol, cefalosporiny II

na pertussi erytromycin, roxithromycin

m. pneumoniae - makrolidy