Hluboká žilní trombóza
Z KulanWiki
Řádka 77: | Řádka 77: | ||
[[category:Interna]] | [[category:Interna]] | ||
- | [[category: | + | [[category:Kardiologie]] |
[[category:Patologie]] | [[category:Patologie]] | ||
[[category:Hematologie]] | [[category:Hematologie]] |
Aktuální verze z 3. 6. 2018, 21:47
= flebotrombóza
nejvážnější žilní postižení, postihuje část hlubokého žilního systému (nejčastěji v DKK a pánvi)
jedná se o trvalou dispozici k trombóze a embolii -> tromboembolická nemoc
žilní trombus - fibrin + zachycené erytrocyty a velmi málo trombocytů (na rozdíl od arteriálních, které jsou tvořeny destičkami a v menší míře fibrinem)
-> proto je odlišná terapie - protidestičkové u arteriálních trombů, antikoagulace u žilních
Obsah |
Riziko pro vznik
Vnější faktory:
- nehybnost (klid na lůžku, sezení v letadle, autě)
- kouření
- zlomeniny
- porod
- hormonální antikoncepce, hormonální přípravky (zejména estrogeny)
- obezita (multifaktoriálně)
- operace (ortopedie, gynekologie, břišní chirurgie)
Vnitřní faktory:
- hyperkoagulace (vrozeně Leydenská mutace (mutace f.V - PCR) vedoucí k rezistenci k proteinu C, což je antikoagulant degradující tromby), hyperhomocysteinemie
- alterace krevního toku - stáza nebo turbulence
- poškození cévní stěny
- onkologické onemocnění - (hlen z adenokarcinomů je prokoagulační) - po HŽT by se měl provést onkologický screening
- nadprodukce krvinek (např. polycytemia vera)
Příznaky
- jednostranné změny (vždy porovnat s druhou DK)
- změny barvy kůže (překrvení), může být cyanotická, ale není bledší!
- teplejší kůže
- bolest (spontánní i pohmatová) (jedno lýtko je tužší)
- otok (měření obvodu kotníku, lýtka a stehna)
- zvýšená náplň žil na dorzu nohy
Diagnóza
Sono + doppler - kompresibilita, zobrazitelnost trombu - čerstvý trombus není zobrazitelný (anechogenní), subakutní/chronický je echogenní (je organizovaný - má větší množství fibrinuú
D-dimery - při normálních a malém klinickém nálezu -> trombózu lze vyloučit s velkou pravděpodobností
další:
- impedanční pletysmografie (změny el. rezistence odráží změny objemu krve)
- kontrastní / izotopová flebigrafie
- CT + angio
- Homans (protažení Achillovy šlachy, pokud bolstivost, tak známka HŽT)
+ fibrin, genetické testy...
Terapie
injekční:
heparinem po dostatečně dlouhou dobu alespoň 5 - 7 dní
vzácně se vyskytuje žilní nekróza (gangréna)
p.o. od 2. - 3. dne navíc warfarin
tomu trvá 5 - 7 dní než se dostane na cílovou hladinu
užívá se 3 - 6 měsíců po první epizodě HŽT
při opakované celoživotně
+ dostatek tekutin
Prevence
- pohyb DK, cvičení lýtek, časné vstávání hospitalizovaných
- dostatek tekutin
- kompresní punčochy nad koleno
- antikoagulace (především v perioperačním období)
- intermitentní pneumatická komprese
- časná mobilizace