Nitrolební krvácení

Z KulanWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 9: Řádka 9:
U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro
U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro
opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření,
opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření,
 +
 +
CT - hematom má bikonvexní tvar - u sutur je dura mater pevně připojena k lebce a k separaci a tvorbě ložiska zde nedojde
Řádka 23: Řádka 25:
většinou se projeví během 48 hodin po úrazu  
většinou se projeví během 48 hodin po úrazu  
-
-> zploštění gyrů, ale nejde do sulků)  
+
CT - obraz srpkovité hemoragie pod durou mater -> zploštění gyrů, ale nejde do sulků)  
časem zástava krvácení a organizace  
časem zástava krvácení a organizace  

Verze z 14. 3. 2011, 03:04

EPIDURÁLNÍ KRVÁCENÍ - traumatické, vzniká nejčastěji rupturou větvě a. meningea media (vysokotlaké), často při zlomenině lebky. Krvácení utlačuje přes tvrdou plenu mozek, vyžaduje urgentní chorurgickou drenáž, ale může se rozvíjet pomalu, několik hodin (až dní?) do bezvědomí

Zdrojem však mohou být i arteriae ethmoidales, roztržené splavy nebo vv. diploicae.

Krvácení bývá nejčastěji lokalizováno v temporální krajině.

Poněvadž se většinou jedná o krvácení arteriální, doba latence bývá podstatně kratší než u subdurálního krvácení. Ke smrti dochází zpravidla v průběhu několika desítek hodin. Krevní výron může dosáhnout velikosti až 200 g.

U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření,

CT - hematom má bikonvexní tvar - u sutur je dura mater pevně připojena k lebce a k separaci a tvorbě ložiska zde nedojde


SUBDURÁLNÍ KRVÁCENÍ - mezi duru a arachnoideu, poškození přemosťujících cév

traumatické při kontuzi, na konvexitách hemisfér, při úrazech s prudkým úhlovým zrychlením hlavy

rozsah krvácení může utlačovat obě hemisféry

chronické ložisko se pozvolna během týdnů zvětšuje

častější u atrofovaných mozků (senioři) - větší prostor pro pohyb uvnitř lebky

většinou se projeví během 48 hodin po úrazu

CT - obraz srpkovité hemoragie pod durou mater -> zploštění gyrů, ale nejde do sulků)

časem zástava krvácení a organizace

  • během 1 týdne - rozpuštění sraženiny
  • 2. týden - růst fibroblastů do hematomu
  • 1 - 3 měsíce - rozvoj hyalinizovaného pojica

časté relapsy krvácení

v 50% jsou na EEG změny (snížení amplitudy)


SUBARACHNOIDÁLNÍ KRVÁCENÍ - (intermeningeální, krvácení do likvorových cest, mezi arachnoideu a pia mater) většinou prasknutí vakového (berry) aneurysmatu Willisova okruhu u osob s hypertenzí, při zvýšení tlaku (stolice, orgazmus) nebo A-V malformace

náhlá výrazná bolest (nejhorší bolest hlavy v životě), často s rychlou ztrátou vědomí, nauzeou, zvracením, může být subfebrilní s meningeálními příznaky

25 - 50% zemřou vzápětí poté, ostatní se vzápětí vzpamatují, ale krvácení se může kdykoliv spustit znovu

90% sakulárních aneuryzmat se objevují v přední části Willisova okruhu

někdy se aneurysmata označují jako kongenitální, ale nejsou, vznikají během života

-> CT -> angiografie

při negativním CT (50%) -> lumbální punkce (čerstvé je červené, pozdější je xantochromní, rozpadové produkty hemu) + zvýšené proteiny, normální Glc, hematgenní pigmenty detekovatelné spektrofotometrií


INTRACEREBRÁLNÍ KRVÁCENÍ - (hemoragické CMP) nejčastěji ruptura cévy při arteriální HT (a. lentikulostriata), méně často arteriální aneurysma

nejčastěji jsou postihovány bazální ganglia - putamen, capsula interna (35 - 50%)

centrum semiovale, thalamus, mozkový kmen..

Osobní nástroje