Pneumothorax
Z KulanWiki
přítomnost vzduchu v hrudní dutině, vedoucí ke kolapsu plicní tkáně
Příčiny: 
- spontánní
 
- primární - u jinak zdravých lidí (typicky štíhlí, vysocí, zadržující dech..)
 - sekundární - u predisponovaných osob (CHOPN, asmta, Ehler-Danlos, MArfan, bulózní emfyzém, cystická fibróza, záněty..)
 
- traumatický (průstřel..)
 - iatrogenní (CŽK..)
 
- otevřený (paradoxní dýchání, kolabovaná plíce se trochu nafoukne, zdravá plíce dýchá čím dál méně kvalitní vzduch
 
+ při výdechu se posouvá mediastinum na zdravou stranu - vlající mediastinum)
- zavřený
 - tenzní/ventilový - posun mediastina na zdravou stranu, útlak velkých cév, zhoršený žilní návrat
 
malý <2 cm
kontrolní RTG S+P v předozadní i boční projekci
Terapie:
asympt. spontánní primární - možno ambulantně jen zkontrolovat
asympt. spontánní sekundární - za hospitalizace sledovat
konzervativní léčba - s vysokými průtoky kyslíku (10l/min), tím se sníží frakce vdechovaného dusíku, kterého je v hrudní dutině nejvíce a rychleji se vstřebá (u CHOPN nedávat pro riziko retence CO2)
symptomatické vyžadují odsátí vzduchu (možno zkusit jehlou, nebo rovnou drenáž)
Indikace k drenáži: 
- tenzní PNO
 - umělá plicní ventilace
 - zároveň i fluidothorax
 - bilaterální PNO
 - hemodynamická nestabilita
 
k zavádění drénu lokální anestetikum (a raději i i.v. opiát)
Hrudní drenáž: 
- menší drén na vzduch, větší na tekutinu, největší na krev a hnis
 - drén kvůli PNO směřovat k apexu plíce, při hemothoraxu k bazi
 - drén s tekutinou by měl mít "tidaling" - při nádechu a výdechu se trochu pohybuje tam a zpět - je to známka průchodnosti
 - ze zdi dát podtlak ze začátku víc, potom na tolik, kolik chceme mít na krabici nastaveno (-10 až -20 cm H2O), když je to ze zdi na větší podtlak, zbytečně to u krabice hučí
 - sání běžně -10 až -20 cm H20 (-12 až -15 je skoro vždycky ok)
 - drén nikdy nezaštipovat na dlouhou dobu, max 10 s (riziko rozvoje tenzního PNO), nechat na krabici (tam je chlopeň / vodní zámek)
 - air leak znamená průnik vzduchu - při PNO, při netěsnosti soustavy
 
- má několik stupňů (jen při Valsalvu -> při výdechu - > při nádechu -> kontinuálně)
 - jestli je airleak je slyšet (u Sinapi se dá zmáčknout balónek - měl by zůstat zmáčknutý)
 - zpočátku k drenáži PNO patří (odsávaný vzduch vytváří bubliny v systému), když ale air-leak vymizí a opět se objeví, dá se zjistit, kde je průchod vzduchu ( = zkontrolovat netěsnosti, zmáčknout hadici těsně nad krabicí, kus nad ní, postupovat výš a výš až k pacientovi, stisknout u kůže)
 
- různé drenážní systémy (Sinapi, Thopaz+...), je to vlastně trojnádobová drenáž
 
odstranění drénu: - když je vymizelý air-leak trvající alespoň 24 hodin při drénu pod vodou, uzávěr drénu na 4-24 hodin, při rozvinutí plíce na RTG drén extrahovat
Chirurgická terapie: - thorakoskopie/thorakotomie - přímé ošetření místa úniku vzduchu, pleurodéza 
- recidivy PNO
 - drén déle než 7 dní
 - riziková povolání (potápěči, letci..)
 
