Polyglandulární syndromy
Z KulanWiki
Autoimunitní polyglandulární syndromy
autoimunitní zánět postihující více endokrinních orgánů, většinou hypofunkce, postižení se manifestují postupně
APS 1 - Blizzardův syndrom - Ar, začátek i diagnostika obvykle v dětství, vyskytuje se velmi vzácně (v ČR asi 100 pacientů), méně často u dívek
- mukokutánní kandidóza (80-100%)
- hypoparatyreóza (80%)
- adrenokortikální insuficience (70%)
- dále méně často hypogonadismus, alopecie, autoimunitní tyreoiditida, malabsorpce, chronická aktivní hepatitida, vitiligo, perniciózní anémie, Sjögrenův syndrom, DM1, hypofyzitida
APS 2 - AD, začátek většinou v 20-50 letech, je mnohem častější (prevalence 14-20 / 1 milion, 4x častěji ženy)
- adrenokortikální insuficience
- + chronická autoimunitní tyroiditida (Schmidtův syndrom)
- + DM1 (Carpenterův syndrom)
APS 3 (ženy středního věku, nebývá adrenokortikální insuficience)
- kombinace autoimunitní tyreoiditidy s DM1 (3A)
- kombinace s perniciózní anemií (3B)
- vitiligo či alopecie (3B)
Dg:
možnost genetické diagnostiky je jen u APS1
Smíšené syndromy
von Hippel Lindau
- nádory CNS
- karcinom ledviny
- feochromocytom
- nádor z Langerhansových ostrůvků
Neurofibromatóza 1 - s nebo bez MEN1