Patologie dělohy

Z KulanWiki

Cervix

slouží jako bariéra ke vstupu infekcí

Cervitis

velmi časté a jsou spojené s mukopurulentním nebo purulentním vaginálním výtokem (leukocyty, odloupané epitelie, mikroorganizmy)

časté mikroorganizmy: anaeroby, streptokoky, stafylokoky, enterokoky, e. colli

důležitější jsou: chlamydia trachomatis (s přehledem nejčastější, kolem 40% STD), ureaplazma urealyticum, trichomona vaginalis, candida, neisseria gonorrhoeae, HPV (může nakazit novorozence při porodu), HSV II

akutní nespecifická forma - stafylokoky, streptokoky, není to časté

chronická forma - nespecifická cervitida

chronické specifické formy zahrnují ulcerující léze a změny způsobené ch. trachomatis

zánět, epiteliální regenerace, cervikální epitel může být hyperplastický a s reaktivními změnami

může postihnout oba přítomné epitely

případně nakonec sloupcový epitel podlehne dlaždicové metaplazii nebo transfformaci ve vrstevnatý dlaždicový epitel

Tělo dělohy

Zánět endometria

může být spojen s poraněním během porodu, potratu, cizím tělesem (IUD)

na cizí tělesa nebo odloučenou tkáň se nabalí infekční organizmy a odstranění těchto těles často vyústí k vyléčení

zánět je akutní nebo chronický podle toho, jestli v infiltrátu dominují neutrofyly nebo lymfoplazmocyty

akutní často způsobuje n. gonorrhoeae (neutrofily i lymfoplazmocyty v povrchovém vrstvě endometria a žlázách)

a ch. trachomatis(prominující lymfatické folikuly)

mykoplazmata mají jen jemný lymfocytární stromální infiltrát

všechny formy se projevují horečkou, bolestmi břicha, menstruální změny, infertilita a atopické těhotenství, kvůli poškození vejcovodů

příležitostně se může vyskytnout i TBC s granulární endometitidou, většinou dohromady s TBC salpingitidou a TBC peritonitidou

Adenomyósa

růst bazální vrstvy endometria dolů do myometria. Hnízda endometriálního stroma a žlázy se nacházejí hluboko mezi svalovými snopci

hnízda jsou stále spojena s endometriem

stěna dělohy je často ztluštělá a děloha je zvětšená a globulární

nedochází k cyklickému krvácení, protože jsou odvozeny ze str. bazale

ale i tak mohou přispívat ke krvácení a bolestem

Endometrióza

endometriální žlázy a stroma lokalizované mimo endomyometrium

vyskytuje se v nějaké míře u asi 10% žen a u téměř poloviny infertilních žen

je to častá příčina dysmenorrhey, bolesti v podbřišku a může být přítomna ve formě masy v pánvi, naplněná degenerující krví (čokoládová cysta)

Je často multifokální, v tkáních pánve (ovaria, Douglasův prostor, parametrium, vejcovody, rektovaginální septum), méně často i více vzdálené oblasti peritonea kolem pulpku a zřídka i lymfatické uzliny, plíce a někdy dokonce i srdce, svaly nebo kosti

jejich vznik má 3 teorie:

• regurigitační teorie - menstruální zpětný tok skrz vejcovody s následnou implantací (buňky mhou přežít a uchytit se, ale nevysvětluje to rozšíření do uzlin, svalů nebo plic
• metaplastická teorie - endometriální diferenciace coelomového epiteluk ze kterého později vzniká i endometrium (taky nevysvětlí plíce a uzliny)
• vaskulární a lymfatický diseminační teorie

téměř vždy obsahuje funkční endometrium (na rozdíl od adenomyózy), které cyklicky krvácí.

Ložiska většinou vypadají jako červeno-modré až žluto-hnědé uzlíky, od mikroskopických velikostí až po 2 cm v průměru

často jednotlivá ložiska splývají a tvoří větší masy

Pokud jsou v ovariích, léze mohou vytvořit velké cysty naplněné krví, tyto cysty se pak se stárnutím obsahu přetvoří v čokoládové cysty

prosakování a organizace vede k rozsáhlé fibrózem adherenci k pánevním strukturám, ucpání a zalepení vstupů do vejcovodů.

histologická Dg závisí na nálezu 2 znaků - endometriální žlázy, stroma, nebo hemosiderinový pigment