Nemoci endokardu
Z KulanWiki
Revmatická horečka
akutní, nehnisavý, imunitně podmíněný, systémový zánět se sklonem k recidivám
postihuje hlavně dětí 6-15 let, několik týdnů po infekci s. pyogenes
M-protein streptokoka vyvolá tvorbu protilátek i proti myokardu
vzniká akutní horečka s typickými příznaky zánětu postihujícího velké klouby, kůže, podkoží, mozek a srdce (chlopenní vady)
neprokáže se v krvi, kromě typických příznaků zánětu (horečka, sedimentace..)
V séru jsou ASLO protilátky, kolísá jejich hladina, horečka se opakuje (zvýšená imunoreaktivita na antigeny streptokoka nebo autoimunitně)
Akutní zánět všech 3 vrstev srdce - pancarditis
akutní změny se obvykle hojí bez funkčních poruch srůsty a drobnými jizvami
akutní perikarditida - (sero) fibrinózní
akutní myokarditida - ta je nebezpečná (příčina smrti)
charakteristické v myokardu jsou revmatické granulomy - Ashoffovy uzlíčky
- lokalizované v intersticiálním pojivu podél cév
- oválná tělíska - ložiska fibrinoidní nekrózy kolagenních vláken v centru
- kolem nekrózy se hromadí modifikované makrofágy, kardiální histiocyty
- Aschoffovy buňky - větší, bazofilní 2-3 jádra
- Aničkovovy buňky - menší, 1 jádro s centrálně kondenzovaným chromatinem
- uzlíčky přetrvávají řadu let po atace, jsou lokalizované perivaskulárně
akutní endokarditida
postihuje nejčastěji mitrální chlopeň (pak aortální) - endocarditis verrucosa (šedorůžové bradavčité útvary)
edematózní chlopně, na okrajích drobně bradavčité vegetace (fibrin)
postižení chlopní může přejít i do chronického stadia
Chronické revmatické postižení srdce
vzniká organizací akutních změn chlopní
objevuje se nejdříve za 10 let
časté pokud revmatická horečka proběhla v dětství, byla těžká nebo proběhla s recidivami
nejdříve dojde k fibrohyalinnímu ztluštění chlopní
na ně navazují další změny:
- srůst komisur
- zkrácení cípů ze svrašťování novotvořeného vaziva
- dystrofická kalcifikace
- ztluštění a zkrácení šlašinek
- dojde ke ztrátě elasticity a k deformaci chlopně, porucha funkce, vaskularizace chlopně
- stenózy i insuficience, zůžení se srůsty (vzhled kapřích úst, knoflíkové dírky)
- nejčastěji mitrální vada, potom kombinovaná aortomitrální, potom aortální, vzácně i s trikuspidální
Infekční endokarditida
na chlopni je trombus prostoupený mikroorganizmy -> infekční vegetace
subakutní - způsobena méně virulentními kmeny( streptococcus bovis, s. faecalis), přednostně na chlopně předem změněné, vleklý průběh (měsíce)s neurčitými příznaky, anemie, petechie, postižení chlopní je obdobné, nedochází k ulceracím. Při uvolnění vegetace se nevytvoří hnisavé ložisko - blandní infarkty.
akutní - silně virulentní kmeny (s. aureus) prudký septický průběh, často postihuje i zdravé chlopněm často během dnů až týdnů vede k smrti
změnám endokardu předchází hnisavé záněty, ze kterých se dostanou mikroorganizmy do krve (s. aureus, s. pneumoniae, s. epidermidis, gonokoky, e. colli, aspergily, candidy)
operace, extrakce zubu, katetrizace
bakterie se usadí na chlopní, fibrinová síť zachytává ERY i LEU, tvoří se vegetace - vyklenující se útvary s pomnoženými bakteriemi -> lokální hnisavý zánět
vzniká infekční vegetace nepravidelného tvaru, pár mm až 3 cm, křehké a hnědočervené
po terapii ATB organizace vegetace, kalcifikace, následkem může být perforace, aneurysma chlopně
komplikace:
srdeční - porušení funkce chlopní (Nejčastěji na mitrální a aortální chlopni. Pod vegetací vzniká nekróza a hnisavé zkapalnění, dochází k ulceraci chlopně, tvoří se aneurysmatické vyklenutí cípu nebo se chlopeň perforuje.), poškození myokardu, často přejde i jako hnisavá perikarditida
mimosrdeční - embolizací fragmentů vegetací (septické infarkty)-mozek, ledviny, slezina , centrální pyémie,
častá (100%) tvorba imunokomplexů, ukládají se do drobných cév kde způsobují fibrinoidní nekrózu a vaskulitidu
-> artritidy, glomerulonefritidy
u až 30% neurologické projevy (hnisavá meningitida, abscesy mozku)
- náchylnější jsou abnormální srdce (dvojcípá aortální chlopeň, defekt septa komor, průchodný ductus arteriosus, Fallotova tetralogie)
- získané chlopenní vady jsou také náchylnější (mikrotraumata, porevmatické, degenerativní, myxoidní)
- umělé chlopně, katétry, pacemakery..
(hypertense ale není rizikový faktor)
Nebakteriální trombotická endokarditida
vznik sterilních trombotických vegetací, nejčastěji na mitrální chlopni
2 - 10 mm velké, bradavčitého vzhledu, křehké konzistence
obvykle se tvoří i na předem nezměněné zdravé chlopni
nejsou známky zánětu
vznik nejčastěji při generalizovaných zhoubných nádorech (adenokarcinomy dutiny břišní)
vznik je projevem hyperkoagulačních stavů
při chronické tromboembolické nemoci
je to krevní paraneoplastický syndrom
nepůsobí místní srdeční projevy
může způsobit embolizaci do systémových tepen
ve starším věku jsou často vytvořeny Lamblovy ostrůvky - jemné nitkovité nebo střapcové formace na okrajích chlopní, nemají klinický význam
(podobné nebakteriální trombotické endokarditidě je endokarditis verrucosa při akutní revmatické horečce a Endokarditida Libman-Sackova při SLE, ale u obou jsou v chlopních zánětlivé změny - edém, buněčná infiltrace, event. fibrinoidní nekróza)
Srdce při karcinoidovém syndromu - - tvorba silné vrstvy buněčného vaziva na povrchu endokardu pravé síně a komory i na obou pravostranných chlopních (ztluštění, zkrácení) -> hypertrofie až dilatace pravého srdce někdy až vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhávání
