Blokátory vápníkových kanálů

Z KulanWiki

Aktuální verze z 3. 6. 2018, 21:49

Léky používané k léčbě ischemie myokardu, hypertenze:

Mechanismus účinku:

v myokardu a cévní svalovině svalovině jsou kalciové kanály, propouštějí vápník který způsobí kontrakci

2 typy: Řízené změnou napětí

• Kalciové kanály typu L (long-term opening/activation, ve svalovině cév a myokardu)(při kontrakci, při vazospastické reakci, po uvolnění malého množství kalcia spustí uvolnění velkého množství kalcia ze sarkoplazmatického retikula, dojde ke kontrakci.

Na⁺/Ca²⁺ exchanger pumpa v buňkách myokardu

Dají se inhibovat, tak že se netvoří komplex kalmodulin-Ca²⁺ -> sníží se kontraktilita, relaxace stěny cév a myokardu

Každé zvýšení intracelulárního Ca2+ může vyvolat arytmii

výsledkem inhibice L-kanálů je relaxace cévní stěny, snížení kontraktility, tvorby a vedení vzruchu

• Kalciové kanály typu T (temporary opening - SAN)

pak ještě exstují Kanály řízené receptory (AII, sympat stimulace alfa1)

Výhodné farmakodynamické vlastnosti BKK

• antiischemický efekt - dilatace části věnčitých tepen
• antihypertenzní efekt - arteriolodilatace
• antiarytmický účinek - zpomalení tvorby a vedení vzruchu (jen verapamil + diltiazem)

rozdělení BKK:

• I. generace - nižší vaskulární selektivita, krátká doba účinku, přímý kardiální efekt verapamil, diltiazem
• II. generace - (dihydropiridiny) vysoká vaskulární selektivita, delší doba účinku (felodipin, nitrendipin)
• III. generace - (dihydropiridiny) vysoká afinita k membránám, pomaý nástup účinku 6 - 12 hodin, nedojde k aktivaci RAA, delší účinek amlodipin

nondihydropiridinové - Verapamil (diltiazem)

• hydrofilní
• vazodilatace a kardiodeprese - působí proti spazmu koronárních tepen, snižují kontraktilitu, vedení
• pronikají pouze v době otevření kanálu (snadněji se váží ve tkáních opakovaně depolarizovaných - myokard, SAN, AVN)
• absorpce z GIT 90%, krátký poločas účinku, nutná retardace - inhibuje CYP3A4 (metabolizuje asi 1/2 léků) riziko interakcí, zpomaluje metabolizmus řady léků
• zpomalují motilitu střev
• negativná inotropní efekt
• relaxace věnčitých tepen

Indikace pro použití non-dihydropyridinových BKK:

• profylaxe a léčba síňových arytmií - zpomalení převodu ze síní na komory při fibrilaci síní
• léčba hypertenze
• profylaxe stenokardií

Kontraindikace:

• srdeční selhání s EF<35%, nebo když je plnící tlak v plicníci nad 20 mmHg
• akutní IM s komplikacemi, kardiogenní šok
• bradykardie, AV blok II a III stupně, sick synus syndrom
• Fis/flutter s přítomností akcesorních spojek (WPW, LGL)

dihydropyridiny - amlodipin

• lipofilní - lépe pronikají membránami a váží se na KK nezávisle na délce otevření (vysoká vaskulární selektivita)
• pomalý nástup účinku (což není nevýhoda, pokles TK je velmi pozvolný a nenápadný, RAAS si toho nevšimne a nespustí kompenzační zvýšení tlaku)
• kolísání tlaku během dne je nepatrné, dostatečný účinek i při vynechání dávky
• lepší účinek na cévy, hůře na myokard - selektivní vazodilatace

Indikace pro užití dihydropiridinových BKK:

• léčba hypertenze (i v graviditě)
• profylaxe stenokardií

nežádoucí účinky: (jen málo)

• u 10% otok kotníků (čím menší otok, tím méně jsou účinné)

KI: kombinace s beta-blokátory (hrozí asystolie)

srovnání antihypertensiv dle T/P index (traft (před podáním další dávky)/ peak index - poměr mezi maximálním a minimálním účinkem) chtělo by to alespoň 2/3 efektu před podáním další dávky, aby tlak příliš nekolísal