Blokátory vápníkových kanálů

Z KulanWiki

Přejít na: navigace, hledání

Léky používané k léčbě ischemie myokardu, hypertenze:

Mechanismus účinku:

v myokardu a cévní svalovině svalovině jsou kalciové kanály, propouštějí vápník který způsobí kontrakci

2 typy: Řízené změnou napětí

  • Kalciové kanály typu L (long-term opening/activation, ve svalovině cév a myokardu)(při kontrakci, při vazospastické reakci, po uvolnění malého množství kalcia spustí uvolnění velkého množství kalcia ze sarkoplazmatického retikula, dojde ke kontrakci.

Na+/Ca2+ exchanger pumpa v buňkách myokardu

Dají se inhibovat, tak že se netvoří komplex kalmodulin-Ca2+ -> sníží se kontraktilita, relaxace stěny cév a myokardu

Každé zvýšení intracelulárního Ca2+ může vyvolat arytmii

výsledkem inhibice L-kanálů je relaxace cévní stěny, snížení kontraktility, tvorby a vedení vzruchu


  • Kalciové kanály typu T (temporary opening - SAN)


pak ještě exstují Kanály řízené receptory (AII, sympat stimulace alfa1)


Výhodné farmakodynamické vlastnosti BKK

  • antiischemický efekt - dilatace části věnčitých tepen
  • antihypertenzní efekt - arteriolodilatace
  • antiarytmický účinek - zpomalení tvorby a vedení vzruchu (jen verapamil + diltiazem)

rozdělení BKK:

  • I. generace - nižší vaskulární selektivita, krátká doba účinku, přímý kardiální efekt verapamil, diltiazem
  • II. generace - (dihydropiridiny) vysoká vaskulární selektivita, delší doba účinku (felodipin, nitrendipin)
  • III. generace - (dihydropiridiny) vysoká afinita k membránám, pomaý nástup účinku 6 - 12 hodin, nedojde k aktivaci RAA, delší účinek amlodipin


nondihydropiridinové - Verapamil (diltiazem)

  • hydrofilní
  • vazodilatace a kardiodeprese - působí proti spazmu koronárních tepen, snižují kontraktilitu, vedení
  • pronikají pouze v době otevření kanálu (snadněji se váží ve tkáních opakovaně depolarizovaných - myokard, SAN, AVN)
  • absorpce z GIT 90%, krátký poločas účinku, nutná retardace - inhibuje CYP3A4 (metabolizuje asi 1/2 léků) riziko interakcí, zpomaluje metabolizmus řady léků
  • zpomalují motilitu střev
  • negativná inotropní efekt
  • relaxace věnčitých tepen

Indikace pro použití non-dihydropyridinových BKK:

  • profylaxe a léčba síňových arytmií - zpomalení převodu ze síní na komory při fibrilaci síní
  • léčba hypertenze
  • profylaxe stenokardií

Kontraindikace:

  • srdeční selhání s EF<35%, nebo když je plnící tlak v plicníci nad 20 mmHg
  • akutní IM s komplikacemi, kardiogenní šok
  • bradykardie, AV blok II a III stupně, sick synus syndrom
  • Fis/flutter s přítomností akcesorních spojek (WPW, LGL)



dihydropyridiny - amlodipin

  • lipofilní - lépe pronikají membránami a váží se na KK nezávisle na délce otevření (vysoká vaskulární selektivita)
  • pomalý nástup účinku (což není nevýhoda, pokles TK je velmi pozvolný a nenápadný, RAAS si toho nevšimne a nespustí kompenzační zvýšení tlaku)
  • kolísání tlaku během dne je nepatrné, dostatečný účinek i při vynechání dávky
  • lepší účinek na cévy, hůře na myokard - selektivní vazodilatace

Indikace pro užití dihydropiridinových BKK:

  • léčba hypertenze (i v graviditě)
  • profylaxe stenokardií

nežádoucí účinky: (jen málo)

  • u 10% otok kotníků (čím menší otok, tím méně jsou účinné)


KI: kombinace s beta-blokátory (hrozí asystolie)

srovnání antihypertensiv dle T/P index (traft (před podáním další dávky)/ peak index - poměr mezi maximálním a minimálním účinkem) chtělo by to alespoň 2/3 efektu před podáním další dávky, aby tlak příliš nekolísal

Osobní nástroje