Ascites
Z KulanWiki
(→Terapie ascitu) |
(→Příčiny vzniku) |
||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
* '''portální hypertenze''' | * '''portální hypertenze''' | ||
* '''zvýšená retence natria a vody ledvinami''' | * '''zvýšená retence natria a vody ledvinami''' | ||
- | * '''zhoršený odtok lymfy''' | + | * '''zhoršený odtok lymfy''' - '''ascites chylosus''' - (chylascos) se tvoří při poškození nebo obstrukci lymfatických cév mezenteria nebo cisterny chyli. :Příčinou může být trauma, blokáda ductus thoracicus. Mléčné zakalení tekutiny (přítomnost tukových kapének). |
* '''hormonální změny''' - zvýšení aktivity RAAS, hypersekrece ADH | * '''hormonální změny''' - zvýšení aktivity RAAS, hypersekrece ADH | ||
* '''zvýšená aktivace sympatiku''' | * '''zvýšená aktivace sympatiku''' | ||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
(měla by se časem provést znovu) | (měla by se časem provést znovu) | ||
+ | |||
+ | u cirhózy slámový vzhled, nízká leukocytóza | ||
* specifická hmotnost normálně 1015 (pokud méně, tak transudát, pokud více než 1025 tak exudát) (nebo jestli více/méně 30g/l) | * specifická hmotnost normálně 1015 (pokud méně, tak transudát, pokud více než 1025 tak exudát) (nebo jestli více/méně 30g/l) | ||
* cytologie (přítomnost nádorových buněk, granulocyty u peritonitidy, lymfocyty u TBC | * cytologie (přítomnost nádorových buněk, granulocyty u peritonitidy, lymfocyty u TBC | ||
- | '''stanovení počtu leukocytů je jejcitlivější známkou | + | '''stanovení počtu leukocytů je jejcitlivější známkou SBP''' (nad 250 /µl ) jsou diagnostické |
- | u | + | '''Spontánní bakteriální peritonitida''' je závažná komplikace u cirhotiků s ascitem (až u 30% pacietnů s ascitem''' |
+ | |||
+ | spontánní = bez přítomnosti jiné infekce a bez perforace dutých orgánů | ||
+ | enterobakterie (e. coli, klebsiela pneumoniae) projdou morfologicky nepoškozenou stěnu střeva (ale funkčně pozměněnou edémem sliznice, zhoršením odtoku žilami i lymfou..) | ||
- | + | terapie - ATB hned po mikroskopickém spočítání lymfocytů, před kultivačním průkazem (cefotaxim, ko-amoxicilin, ofloxacin, biseptol) | |
== Terapie ascitu == | == Terapie ascitu == |
Verze z 13. 11. 2011, 20:11
Hromadění tekutiny v dutině břišní, projeví se nad 500 ml (fyzikálně vyšetřitelná nad 2.000ml, ultrazvukem při 200 ml)
Příčiny vzniku
- cirhóza
- infekce
- nádory (jater, peritonea nebo ovarií)
- kongesce jater (pravostranné srdeční selhání, konstriktivní perikarditida, Budd-Chiari)
- 'hypoalbuminémie - nefrotický syndrom, protein loosing enteropatie, malnutrice
- onemocnění pankreatu - pankreatitidy, ruptura cyst
- blokáda odtoku lymfy
patogeneze:
- pokles onkotického tlaku bílkovin
- portální hypertenze
- zvýšená retence natria a vody ledvinami
- zhoršený odtok lymfy - ascites chylosus - (chylascos) se tvoří při poškození nebo obstrukci lymfatických cév mezenteria nebo cisterny chyli. :Příčinou může být trauma, blokáda ductus thoracicus. Mléčné zakalení tekutiny (přítomnost tukových kapének).
- hormonální změny - zvýšení aktivity RAAS, hypersekrece ADH
- zvýšená aktivace sympatiku
vznik ascitu obvykle předchází plnatost (vítr předchází déšť)
vždy by se měla provést probatorní punkce - 50 ml (Dg. výkon)
(měla by se časem provést znovu)
u cirhózy slámový vzhled, nízká leukocytóza
- specifická hmotnost normálně 1015 (pokud méně, tak transudát, pokud více než 1025 tak exudát) (nebo jestli více/méně 30g/l)
- cytologie (přítomnost nádorových buněk, granulocyty u peritonitidy, lymfocyty u TBC
stanovení počtu leukocytů je jejcitlivější známkou SBP (nad 250 /µl ) jsou diagnostické
Spontánní bakteriální peritonitida je závažná komplikace u cirhotiků s ascitem (až u 30% pacietnů s ascitem
spontánní = bez přítomnosti jiné infekce a bez perforace dutých orgánů
enterobakterie (e. coli, klebsiela pneumoniae) projdou morfologicky nepoškozenou stěnu střeva (ale funkčně pozměněnou edémem sliznice, zhoršením odtoku žilami i lymfou..)
terapie - ATB hned po mikroskopickém spočítání lymfocytů, před kultivačním průkazem (cefotaxim, ko-amoxicilin, ofloxacin, biseptol)
Terapie ascitu
klid na lůžku + omezení soli v dietě
při hyponatremii podat diuretikum (spirinolakton, nebo kalium šetřící diuretika)
1. spironolakton
2. diuretika - furosemid, amilorid, hydrochlorthiazid
případně omezit přívod vody na 1.000 ml/24 hodin
peritoneovenózní zkrat dle Le Veena (dnes již vzácně)
Punkce
- u refrakterního ascitu (nereagujícího na dietní omezení soli a tekutin a na diuretika)
- u mechanicky obtěžujícího tenzního ascitu
- na začátku terapie velkých ascitů
přísně sterilně, vpich v Mc Burneyově bodě na druhé straně, pomalé vypouštění, max 5 litrů / 90 - 120 min
prevence hypovol. šoku - i.v. albumin (6 g / 1 litr vypuštěného ascitu)
+ infuze volymexpandérů (100 ml 6% dextran / fyziologický roztok)
po skončení punkce 2 hodiny klid, ležet na opačné straně než je vpich
možností je také podat infuzi albuminu s nízkým obsahem krystaloidů, aby se koloidně zvýšil osmotický tlak krve. Krátkodobý efekt.
Rizika:
- zhoršení hyponatremie
- pokles plazmatického objemu (s rozvojem hepatorenálního syndromu)
- rozvoj jaterní encefalopatie
- riziko peritonitidy