Nitrolební krvácení
Z KulanWiki
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro | U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro | ||
opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření, | opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření, | ||
+ | |||
+ | CT - hematom má bikonvexní tvar - u sutur je dura mater pevně připojena k lebce a k separaci a tvorbě ložiska zde nedojde | ||
Řádka 23: | Řádka 25: | ||
většinou se projeví během 48 hodin po úrazu | většinou se projeví během 48 hodin po úrazu | ||
- | -> zploštění gyrů, ale nejde do sulků) | + | CT - obraz srpkovité hemoragie pod durou mater -> zploštění gyrů, ale nejde do sulků) |
časem zástava krvácení a organizace | časem zástava krvácení a organizace |
Verze z 14. 3. 2011, 03:04
EPIDURÁLNÍ KRVÁCENÍ - traumatické, vzniká nejčastěji rupturou větvě a. meningea media (vysokotlaké), často při zlomenině lebky. Krvácení utlačuje přes tvrdou plenu mozek, vyžaduje urgentní chorurgickou drenáž, ale může se rozvíjet pomalu, několik hodin (až dní?) do bezvědomí
Zdrojem však mohou být i arteriae ethmoidales, roztržené splavy nebo vv. diploicae.
Krvácení bývá nejčastěji lokalizováno v temporální krajině.
Poněvadž se většinou jedná o krvácení arteriální, doba latence bývá podstatně kratší než u subdurálního krvácení. Ke smrti dochází zpravidla v průběhu několika desítek hodin. Krevní výron může dosáhnout velikosti až 200 g.
U epidurálních krevních výronů dochází často k diagnostickým omylům zejména u opilých osob s nálezem nepatrného poranění hlavy. Pro opilost se na epidurální krevní výron často nemyslí a dochází tak k prodlení v poskytnutí nutného chirurgického ošetření,
CT - hematom má bikonvexní tvar - u sutur je dura mater pevně připojena k lebce a k separaci a tvorbě ložiska zde nedojde
SUBDURÁLNÍ KRVÁCENÍ - mezi duru a arachnoideu, poškození přemosťujících cév
traumatické při kontuzi, na konvexitách hemisfér, při úrazech s prudkým úhlovým zrychlením hlavy
rozsah krvácení může utlačovat obě hemisféry
chronické ložisko se pozvolna během týdnů zvětšuje
častější u atrofovaných mozků (senioři) - větší prostor pro pohyb uvnitř lebky
většinou se projeví během 48 hodin po úrazu
CT - obraz srpkovité hemoragie pod durou mater -> zploštění gyrů, ale nejde do sulků)
časem zástava krvácení a organizace
- během 1 týdne - rozpuštění sraženiny
- 2. týden - růst fibroblastů do hematomu
- 1 - 3 měsíce - rozvoj hyalinizovaného pojica
časté relapsy krvácení
v 50% jsou na EEG změny (snížení amplitudy)
SUBARACHNOIDÁLNÍ KRVÁCENÍ - (intermeningeální, krvácení do likvorových cest, mezi arachnoideu a pia mater) většinou prasknutí vakového (berry) aneurysmatu Willisova okruhu u osob s hypertenzí, při zvýšení tlaku (stolice, orgazmus) nebo A-V malformace
náhlá výrazná bolest (nejhorší bolest hlavy v životě), často s rychlou ztrátou vědomí, nauzeou, zvracením, může být subfebrilní s meningeálními příznaky
25 - 50% zemřou vzápětí poté, ostatní se vzápětí vzpamatují, ale krvácení se může kdykoliv spustit znovu
90% sakulárních aneuryzmat se objevují v přední části Willisova okruhu
někdy se aneurysmata označují jako kongenitální, ale nejsou, vznikají během života
-> CT -> angiografie
při negativním CT (50%) -> lumbální punkce (čerstvé je červené, pozdější je xantochromní, rozpadové produkty hemu) + zvýšené proteiny, normální Glc, hematgenní pigmenty detekovatelné spektrofotometrií
INTRACEREBRÁLNÍ KRVÁCENÍ - (hemoragické CMP) nejčastěji ruptura cévy při arteriální HT (a. lentikulostriata), méně často arteriální aneurysma
nejčastěji jsou postihovány bazální ganglia - putamen, capsula interna (35 - 50%)
centrum semiovale, thalamus, mozkový kmen..