Nádory jícnu a žaludku

Z KulanWiki

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Benigní nádory jícnu a žaludku

MEZENCHYMOVÉ NÁDORY

nejčastějším benigním nádorem jícnu je GIST - gastrointestinální strmální nádor, vychází z buněk hladkého svalu

v 90% je lokalizován v distálním jícnu

dále: fibrom, lipom,schwanom, hemangiom, leiomyom (ten často krvácí)


EPITELOVÉ NÁDORY

dlaždicobuněčný papilom - někdy infikovaný HPV


většinou asymptomatické, bývají vedlejším nálezem endoskopickým nebo rentgenologickým

méně často bývají příčinou krvácení do GIT, nebo dysfagií

Dg: endoskopie s biopsií, k vyloučení malignity (ev. endosonografie u leiomyomů)

Karcinom jícnu

Dlaždicový karcinom - nejčastěji vzniká v horní až střední třetině, postihuje více starší muže, genetika, kouření, alkohol, achalázie..

ev. poleptání, kořeněná horká jídla, Plummer-Vinson

projevy: dysfagie, úbytek na váze, kachektizace, regurgitace s aspiracemi, chrapot

3 formy: polypózní, plochý, cirkulární

mikro: vykazuje různý stupeň diferenciace, často vykazuje rozsáhlou lymfogenní propagaci, zakládá metastázy v regionálních uzlinách, hematogenní metastázy v plicích a játrech

komplikace: stenózy, píštěle a krvácení


Adenokarcinom - vznik především v distálním úseku,téměř vždy na podkladě Barrettova jícnu.

výrazné zhrubění sliznice, polypoidní výrustky, ulcerace


vzácně se můžou vyskytovat malobuněčné karcinomy nebo neepitelové nádory (leiomyom, lipom, hemangiom, neurofibrom, Kaposiho sarkom)


hlavním příznakem jsou dysfagie, často s bolestmi (odynofagie) z příčin zůžení jícnu (malnutrice), nejdříve vázne polykání tuhých soust

někdy se mohou tvořit píštěle s dolními cestami dýchacími, může dojít k aspiraci (pneumonii)


Dg. - endoskopie (lze zvýraznit lugol, metylenová modř), CT, endosono, z nádorových markerů vyšetřit CEA, SCC, dříve vyšetření polykacího aktu s kontrastní látkou

Terapie - resekce jícnu s lymfadenektomií, náhrada jícnu nejastěji tubulizovaným žaludkem nebo transpozicí tlustého střeva (jsou chemostabilní i radiostabilní), realimentace

Benigní nádory žaludku

nejčastěji vzhled polypu:

  • nádorové (adenom, karcinom)
  • hamartomy a choristomy (Peutz-Jeghers)
  • zánětlivé

epitelové (90%) x mezenchymové (10%) (leiomyom, neurofibrom)

benigní epitelové:

  • hyperplastický polyp (80%) - vznik typicky v antru (h. pylori), často v souvislosti s žaludeční aftou a zůstává jako reziduum po jejím zahojení, velké asi jako hrách)
  • hyperplaziogenní polyp (hyperplazie s částečnou adenomatózní komponentou, znamená zvýšené riziko karcinomu)
  • Adenomový polyp - polypózní adenom (má maligní potenciál)

velmi často jsou náhodným nálezem, nejspolehlivější je snesení celého polypu kličkou a vyšetření útvaru in toto.

solitární/vícečetné, různá velikost

polypy žaludku jsou celkem vzácné (ne jako ve tlustém střevu)

Karcinom žaludku

celkem častý

etiologie do souvislosti s používáním konzervované stravy uzením, solením, sušením, nedostatek vitC, kouření, nitrosaminy, PCB, benzpyren, aflatoxin

možná má vliv h. pylori

většinou nevýrazná symptomatologie, neurčité bolesti a tlaky v epigastriu, nechutenství, ztráta hmotnosti, náhlá nechuť k masu, krvácení, uzávěr žaludku..


Dg. endoskopie, ev. endosono hodnotící hloubku invaze, KO (často hypochromní anémie), CEA, okultní krvácení


adenokarcinom - 95%, bývá disociovaný, méně často gelatinózní s hlenotvorbou, lokalizován obvykle v oblati pyloru, malé kurvatury a kardie.

Makroskopicky (Borrnann)může být

  • polypózní
  • ulceriformní - (miskovitý - vyvýšený s povrchovou ulcerací)
  • ulcerózně infiltrující
  • difúzně infiltrující

mikroskopicky WHO:

  • papilární adenokarcinom
  • tubulární adenokarcinom - různě velké a tvarované tubuly
  • mucinózní adenokarcinom - nádorové buňky ve skupinách plavou v jezírcích hlenu
  • karcinom z prstenčitých buněk (prstenčité buňky produkují hodně hlenu a hlenová vakuola utlačí jádro ke straně)
  • adenoskvamózní karcinom
  • dlaždicový karcinom
  • nediferencovaný karcinom

mikroskopicky Laurén:

  • intestinální - vznik na podkladě střevní metaplazie (často atrofická gastritida), je tedy převážně tumorem vyššího věku
  • difúzní - často vzniká i u mladších lidí, bez výraznější gastritidy, horší prognóza, převažuje stroma nad epitelem, odpovídá typu z prstenčitých buněk, infiltrace diseminovanými buňkami, často doprovázen výraznou fibroprodukcí - skirhus žaludek tvaru polní lahve - silná tuhá stěna


šíří se per continuitatem do okolních struktur

lymfogenní metastazivání do regionálních perigastrických uzlin, potom do Wirchovovy uzliny (je-li zvětšená, je to zlé znamení), běžné je i hematogenní metastazování (vaječníky, vypadají jako brambory- Krukenbergrův nádor)

pokud proroste až na tu serózu, tak karcinomová peritonitida a ascites

může vznikat na podkladě chronických gastritid (autoimunní - bývají tam metaplazie -> dysplazie -> karcinom)

při bakteriální gastritidě taky může vzniknout lymfom nebo adenokarcinom

u TNM T posuzuje průnik vrstvami stěny žaludku (do svaloviny, do serózy, do okolí) (o prognóze rozhoduje hloubka invaze)


vzácně i jiné než adnokarcinomy - NHL, leiomyosarkom, spinocelulární karcinom, adenoakantom, karcinoid

GIST předpokládá se, že pochází z intersticiální Cajalovy bb (mají převádět peristaltické vlny)

nádor hladkých svalových buněk (obraz podobný leiomyomu, provazce navzájem propletené, fokální nekrózy, pseudocysty)

vřetenobuněčné nádory, v celé trávící trubici, nejčastěji v žaludku

benigní až maligní (dle počtu mitóz a diferenciace)

obvykle se vyklenuje pod sliznicí, může ulcerovat (krvácení)

Dg. - cKIT (?) (hodnotí se velikost a počet mitóz)


NHL

většinou sekundární při generalizaci základního lymfomu

- nejčastěji nízce maligní MALT lymfomy nebo (s diferenciací do marginální zóny), ke zmnožení lymfatické tkáně dochází při helikobakterové infekci (NHL může i regredovat po eradikaci helikobaktera)

- folikulární (z buněk zárodečných center)

mohou vznikat lymfoepitelové léze

mohou se změnit ve velkobuněčné lymfomy


Kaposiho sarkom žaludku (je to typ hemangiosarkomu)

hned vyšetřit na HIV

nebo u starších lidí na kůži, končetiny..


terapie chirurgicky, nejčastěji radikální resekce postižené oblasti žaludku jako subtotální gastrektomie (Bilroth I, Bilroth II).

K totální gastrektomii se přistupuje výjimečně

chemoterapie (5-fluorouracil) může prodloužit přežití

prognóza je výrazně špatná, i po radikálních výkonech je přítomna diseminace asi v 80%

Osobní nástroje