Patologie jícnu
Z KulanWiki
Obsah |
Vrozené malformace
relativně vzácné
atrézie jícnu - relativně časté, 1:4.000, nejčastěji zůžený a neluminizovaný v úrovni bifurkace trachey, často s píštělí (u čistí atrézie je po polykání hned zvracení)
Tracheo-ezofageální píštěle - riziko aspirace, Coopův test, manometrie, třídění dle Vogta
stenóza - častěji vzniká sekundárně, striktury při výraznějším jizvení stěny, např. při těžké chronické ezofagitidě, poleptání, stlačují nádory z okolí
-> mechanická dysfagie
sklerodermie - slabost dolních dvou třetin jícnu s inkompetencí jícnového svěrače, bývá refluxní ezofagitida, autoimunita, Ig proti centromérám, postižení vaziva a podkožní kalcifikace, někdy Raunaudův fenomén
Poruchy polykání a motility
u motorických dysfagií bývají od počátku stejné potíže s polykáním pevné stravy i tekutin
při podezření na perforaci jícnu/ezofageální píštěle nedávat jako kontrastní látku baryum sulfuricum, ale ve vodě rozpustnou kontrastní látku
dynamická scintigrafie je dobrá volba pro posouzení poruch jícnové motility
n. laryngeus superior - zajišťuje primární aferentní vstup př zahájení polykání
polykací centrum - retikulární formace v oblongatě, je párové ale pro polknutí stačí jedna strana
korový vstup není nutný pro normální polykání
(ale CMP g. precentralis může postihnout orální fázi polykání)
během polykání je apnoická pauza 0,5 - 3,5 s (inhibiční vliv polykacího centra převáží v soutěži o tytéž motoneurony excitační vliv centra dechového)
zablokování dechového centra
orofaryngeální dysfagie - tekutiny dělají větší obtíže
jícnová dysfagie - spíše v distálním úseku
Achalazie - porucha inervace jícnu, která vede k zástavě peristaltiky, vypadá jako punčocha (dilatace)
- progredující motorická dysfagie, (zvracení, retrosternální bolest), typicky paradoxní dysfagie
- nestejně výrazná dilatace - megaezofagus
- ztráta neuronů plexus myentericus a vagová denervace jícnu
- stahy jsou simultání s nízkou amplitudou a peristaltika není
- vzestup tlaku v dolním ezofageálním sfinkteru
průchodnost zlepšují nitráty, blokátory Ca (nifedipin), terapie Botulotoxinem A (chemicky denervuje, ale následná regenerace), balónková dilatace
DIVERTIKLY
ohraničené výchlipky tvořené strukturami jeho stěny, v divertiklech často zůstává jídlo a hnije tam, vznikají ve 3 lokalizacích:
- Pulzní divertikl - protlačí se celý jícen, kulatý/oválný tvar, v faryngoezofageální junkci nad horním svěračem. Zduření krku po jídle, naplnění divertiklu -> zvracení (riziko aspirace)
- Zenkerův divertikl - při oslabení svaloviny v zadní stěny jícnu, kulatý tvar se stopkou
- Trakční divertikl - ve středním úseku jícnu, tvar nálevkovité výchlipky přední stěny, po srůstech se vutáhne ven (jícen nemá serózu)
- Epifrenický divertikl - těsně nad dolním svěračem jícnu, především při poruchách koordinace peristaltiky a relaxaci dolního svěrače
HIÁTOVÁ HERNIE
vysunutí junkce a části žaludku do zadního mediastina, při poruše fixačního aparátu
- Skluzná hernie - nejčastější, dilatovaný zvonovitý útvar nad bránicí, může vést k refluxům
- Paraezofageální hernie - vzácná, prostup kardie do hrudníku
- Smíšená hernie - kombinace, častý reflux a jeho komplikace
Lacerace (Mallory-Weiss syndrom))
podélné lineární trhliny v distálním úseku jícnu a u gastroezofageální junkce. Trhliny nejčastěji postihují sliznici a submukózu, vzácně i hlouběji, případně perforují. Zdroj krvácení. Vznik pravděpodobně mechanickým poškozením (intenzivní zvracení, alkoholici) zvracení pod tlakem, vzácně až perforace (pozdější fáze kdy je již krev ve zvratcích)
Jícnové varixy
dilatované nepravidelné hadovité vény, zejména v submukóze
při portální hypertnzi, u 90% pacientů s jaterní cirhózou, případně jaterní schistomatóza
krvácení z jícnových varixů je častou příčinou smrti nemocných s pokročilou jaterní cirhózou (dříve téměř všichni)
příčinou smrti je však aspirace krve, než hemoragický šok
na pitevně už často splasknou
beta-blokátory, sklerotizace varixů adrenalinem
Záněty
infekčně - HSC, CMV, kandidóza...
GERD 1 - 4°
4° - predispozice pro vznik Barettova jícnu
Refluxní ezofagitida - chemicky indukovaný zánět
epizodický a krátkodobý reflux je fyziologický jev, patologický je takový, který vyvolává obtíže nebo zánětlivé změny
Jícen je chráněn před refluxem několika mechanizmy:
- dolní jícnový svěrač
- jeho tonus zvyšuje: bílkovinná potrava, cholinergní látky, alkalizace žaludečního obsahu, prokinetika
- jeho tonus snižuje: tuky, čokoláda, kofein, alkohol, nikotin, NSA, nitráty, BKK
- anatomická struktura ezofageálního hiátu a subkardiální části žaludku
- sekundární peristaltika
- neutralizace slinami
při refluxu na sliznici dochází ke zvýšené deskvamaci dlaždicového epitelu, dochází k infiltraci zánětlivými buňkami, vznikají eroze a ulcerace, typické jsou erozivní pruhy jdoucí v ose jícnu, někdy kryté fibrinem
vedoucím klinickým příznakem je pyróza + regurgitace potravy
- přídatné ezofageální příznaky - dysfagie, odynofagie, říhání, zvracení, bolesti v epigastriu
- extraezofageální příznaky - chronický kašel, laryngitida, pocit chronického dráždění v krku, ev. asthma bronchiale, zvýšená kazivost zubů
změny nejvíce v distální části - překrvená sliznice, na povrchu eroze - žlutě povleklé úseky s rudým okrajem, případně až tvorba ulcerací, vazivové ztluštění stěny jícnu s možností stenózy
mikro: reaktivní změny dlaždicového epitelu, rozříčení bazální zóny, prodloužení stromálních papil, smíšená zánětlivá infiltrace s příměsí eozinofilů
komplikace: Barrettův jícen - náhrada dlaždicového epitelu terminálního úseku jícnu cylindrickým epitelem s pohádkovými buňkami (intestinální metaplazie) (makroskopicky červené plamenné jazyky v distálním jícnu,rozhraní od původního světlého dlaždicového epitelu bývá dobře patrné).
vzniká u asi 10 - 14% pacientů s GERD, (žaldeční sliznice lépe snáší nízké pH)
anciánová modř znázorňuje kyselý hlen
často dysplastické změny na podkladě metaplastických
Je řazen mezi prekancerózy (možnost vzniku adenokarcinomu = Barrettův karcinom)
dg:
- pH metrie = 24 hodinová, posouzení refluxu, jeho délky.. je to zlatý standard pro posuzování GER
- ezofagoskopie
- RTG pasáž jícnem - infomace o motorické aktivitě jícnu, divertiklech, refluxu (pozor na perforaci při užití barya)
- dynamická scintigrafie
- endoskopické sono
- biopsie
terapie a prevence:
- omezení sekrece HCl (omeprazol)
- zvýšení tonu dolního jícnového svěrače (prokinetika)
- každopádně dispenzarizace, při maligním zvratu:
- endoskopická ablace argonem
- fotodynamická léčba
- endoskopická mukózní resekce
- zvážit nutnost ezofagektomie
