ICHS

Z KulanWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 10: Řádka 10:
-
== Angina Pectoris ==
+
== '''Angina Pectoris''' ==
snížení funkce koronárního zásobení + zvýšená potřeba myokardu  
snížení funkce koronárního zásobení + zvýšená potřeba myokardu  
-
''stabilní'' – trpí převážně subendokard LK, -> deprese úseku ST  
+
'''stabilní''' – trpí převážně subendokard LK, -> deprese úseku ST  
-
''Prinzmetalova ''– (variantní) je způsobena krátcetrvajícím spazmem, většinou nasedá na fixní stenózu, v klidu
+
'''Prinzmetalova '''– (variantní) je způsobena krátcetrvajícím spazmem, většinou nasedá na fixní stenózu, v klidu
transmurální ischemie -> elevace úseku ST
transmurální ischemie -> elevace úseku ST
-
''nestabilní AP (progresivní)'' - větší častost záchvatů, vznikají i v klidu, intenzivnější a delší bolest, při akutně změněném plátu
+
'''nestabilní AP (progresivní)''' - větší častost záchvatů, vznikají i v klidu, intenzivnější a delší bolest, při akutně změněném plátu
rozdíl mezi nestabilní AP a IM je, že při AP nedochází k nekróze myocytů (negativní tropnin T, I, normální hodnoty CK a CK-MB)  
rozdíl mezi nestabilní AP a IM je, že při AP nedochází k nekróze myocytů (negativní tropnin T, I, normální hodnoty CK a CK-MB)  
obtíže výrazně zhoršené v posledním měsíci (rychlé zhoršení °stenózy)  
obtíže výrazně zhoršené v posledním měsíci (rychlé zhoršení °stenózy)  
Řádka 31: Řádka 31:
-
== Infarkt Myokardu ==
+
== '''Infarkt Myokardu '''==

Verze z 28. 10. 2009, 01:26

zúžení koronární tepny, (0 – 25% I°, 25 – 50% II°)

fixní (stabilní) koronární stenózy způsobené nekomplikovanými sklerotickými pláty jsou podkladem chronických forem ICHS neaterotické příčiny stenózy koronárních tepen:

  • koronární embolie
  • disekce aorty
  • luetická aortitida
  • koronární arteritidy (polyarteritis nodosa, Kawasaki)


Angina Pectoris

snížení funkce koronárního zásobení + zvýšená potřeba myokardu

stabilní – trpí převážně subendokard LK, -> deprese úseku ST

Prinzmetalova – (variantní) je způsobena krátcetrvajícím spazmem, většinou nasedá na fixní stenózu, v klidu transmurální ischemie -> elevace úseku ST

nestabilní AP (progresivní) - větší častost záchvatů, vznikají i v klidu, intenzivnější a delší bolest, při akutně změněném plátu rozdíl mezi nestabilní AP a IM je, že při AP nedochází k nekróze myocytů (negativní tropnin T, I, normální hodnoty CK a CK-MB) obtíže výrazně zhoršené v posledním měsíci (rychlé zhoršení °stenózy) pokud je záchvat AP podezřele dlouhý, pacient opocený, dušný a slabý, může jít o IM

-> revaskularizace

-> PTCA


Infarkt Myokardu

transmurální – Q infarkt – častější a závažnější, postihuje alespoň ¾ tloušťky stěny vždy LK + septum, více než 2,5 cm příčně po 20 minutách nekróza od endokardu k epikardum od centra do periferie ischemizovaného povodí postup nekrózy většinou trvá 6 hodin (4 – 12)

subendokardiální – non Q infarkt - postihuje vnitřní 1/3 až ½ stěny LK vzniká při neúplném nebo krátce trvajícím uzávěru buďto jedno souvislé ložisko nebo mnohočetně malých (mohou být kolem dokola)


uzávěr:

RIA – 40 – 50% anteriorní infarkt přední stěny + přední část septa nebo apikální, může dojít k poškození Tawarových ramének

RCA – posteriorní (spodní) zadní stěna + zadní část septa, AVN

RCX – laterální / posterolaterální 10%


nekrotický myokard ztrácí enzymy (dehydrogenázy) Troponin, Myoglobin, KreatinKinázu

po 4 – 8 hodinách edém intersticia (intersticium je odolnější a přežívá déle)

za 18 – 24 hodin první makroskopické změny – bledost/ červenomodrá cyanóza, vařený vzhled, ztenčení v místě nekrózy, protažení a zvlnění vláken (začátek mikro viditelné koagulační nekrózy – eozinofilnější projasnění, jádro bledne nebo se rozpadá)

kolem 24. hodiny neutrofily

3. – 5. den – plně vyvinutá koagulační nekróza žluté barvy s hemoragickým lemem

po 6. dni od periferie šedavá barva – postupná náhrada granulační tkání, rozpad buněk

po 6 – 8 týdnech jizevnatá přeměna


komplikace IM:

  • nejčastěji arytmie, 2. den po IM nejčastější příčina smrti
  • perikarditid epistenocardiaca – fibrózní zánět perikardu, třecí šelest, srůsty nebo vyhojení
  • nástěnné tromby – často se tvoří v dutině LK, jsou možným zdrojem systémové embolizace
  • aneurysma LK- vyklenutí stěny nad zevní reliéf při rozsáhlém transmurálním infarktu, oslabený nekrotický myokard je vydouván tlakem LK
  • infarkt papilárních svalů – hrozí jeho ruptura -> mitrální insuficience
  • ruptura myokardu – zeslabená nekrotická stěna, může snadno prasknout, téměř vždy smrtelné, tamponáda, proděravění septa, přetržení papilárních svalů, k rupturám dochází během prvních 4 dnů
Citováno z „http://kulan.cz/ICHS
Osobní nástroje