Hepatitidy
Z KulanWiki
= difúzní intersticiální nehnisavý zánět jater, poškozuje hlavně hepatocyty.
pokud převažuje postižení žlučovodů -> cholangitidy
Při rozvinuté hepatitidě jsou játra mírně zvětšená, mírně tužší, s hladkým povrchem a napjatým pouzdrem.
Submasivní až masivní nekróza odpovídá těžké akutní hepatitidě se selháváním jater (fulminantní hepatitida).
Mikro: regresivní změny hepatocytů, zánětlivý infiltrát (hlavně T-lymfocyty) v portálních prostorech i v lalůčcích + aktovace Kupfferových buněk.
Fibróza bývá u chronických případů, zvyšuje tuhost, při přechodu k cirhóze vznikají nerovnosti až uzly.
zvýšené ALT, AST, u akutních hepatitid smíšená hyperbilirubinemie (popř. ikterus).
akutní hepatitidy - trvající méně než 6 měsíců, bez fibrózy.
převaha interlobulárních změn - zánětlivý infiltrát, balónová degenerace, uvolňování hepatocytůze svazu a fokální až splývající apoptózy nebo nekrózy. Častá je stáza bilirubinu v hepatocytech a kanálcích.
nejčastějšími příčinami jsou viry - HAV, HBV, HDV, HEV, HSV, nebo autoimunitní hepatitida, akutní léková hepatopatie, alkoholická steatohepatopatie, vzácně i Wilsonova choroba
chronické hepatitidy - výrazná autoimunitní složka, většinou reverzibilní. Možná fibrotizace, hustý zánětlivý infiltrát portálních prostorů s výskytem lymfatických folikulů. Popřípadě přestavba na uzlovitou strukturu (cirhóza).
Nejčastější příčinou jsou viry . HCV a HBV, autoimunitně nebo léky.
Imunitní reakce: viry po vstupu do buňky mění antigenní povrch hepatocytu a tím jeho MHC I. Na to reagují NK-buňky a následně cytotoxické CD8+ lymfocyty, které zabíjejí hepatocyty exprimující cizí antigeny. Kupfferovy buňky a jiné makrofágy fagocytují zbytky odumřelých buněk, prezentují antigeny CD4 lymfocytům a produkují cytokiny, TNF-α spouští apoptózu a IL-1 s TGF-β spouští fibrotizaci.
Obsah |
Hepatitida A
akutní mírný průběh, často s ikterem, někdy s cholestázou, někdy prolapsy.
protilátky IgM
zdrojem je neobalený ss RNA (pikoRNAviridae), přenos fekálně orální - vyplavuje se žlučí do střeva, vyskytuje se v hepatocytech a Kupfferových buňkách (ty vykazují hyperlplazii)
jeho replikace je pomalá.
přímo poškozuje hepatocyty (zvýšená ALT)
- vakuolizace a degenerace hepatocytů
- zánětlivá infiltrace jater
- hromadí se makrofágy s lipofuscinem
plošná vakcinace, (mrtvá)vakcína, uzdravení je téměř vždy, poté trvalá imunita
Hepatitida B
přenos parenterální, sexuální, vertikální
lokalizace v hepatocytech, lymfocytech, lymfatické uzliny, slezina, kostní dřeň, pankreas, ledviny.
je nejinfekčnější (10.000x více než HIV)
vir aktivně přechází do hepatocytu přes albumin
akutní hepatitida B
často (65%) je asyptomatická, 35% mírná akutní někdy s ikterem.
v 95% uzdravení, v 5% přechod do chronicity
chronická hepatitida B
asymptomatická až mírná chronická, častá fibróza a cirhóza
histopatologický nález se mění v souvislosti s vývojem imunitní reakce
1. fáze aktivní replikace - HBV se množí, kompletní viriony se uvolňují do krve, je nízká aktivita zánětu. V jádrech hepatocytů se objevuj HBcAg (antigen kapsidy), v krvi jsou HBsAg (povrchový antigen), HBeAg (časný antigen, v časné fázi proti němu nejsou protilátky), HBV-DNA (virus)
2. vytvoří se Ig Anti-HBe, zvyšují aktivitu nemoci, v krvi ubývají až mizí HBeAg, HBV-DNA
3. fáze integrace (latence) - HBV-DNA se integruje do genomů hepatocytů, v jádrech už nelze prokázat HBcAg. Syntetizovaný HBsAg se kumuluje v ER jako cytoplazmické matnicové inkluze barvitelné orceinem.
Dále: když se replikace dostatečně zabrzdí, fibróza se stabilizuje a nemoc má dobrou prognózu.
Když replikace pokračuje, nemoc má vyšší aktivitu, fibróza se rozvíjí k cirhóze. Pozdní komplikací je hepatocelulární karcinom
zdrojem je hepaDNAvirus, kruhová dsDNA, jeden kruh neuzavřen. má reverzní transkriptázu
antigeny: HBcAg (kapsida), HBsAG (surface), HBeAg (časný antigen)
existuje účinná vakcína (neživá, subjetková, purifikovaný HBsAg)
dá se léčit (interferon α)
Hepatitida C
přenos parenterálně, vzácně sexuální přenos, v 40% neznámý původ
akutně - asymptomatický až mírný průběh, někdy s ikterem, bývá mírná steatóza, v 90% přechází do chronicity
chronicky - asymptomatická až mírná s pomalou progresí, mírná až středně těžká steatóza,
zánět a nekróza jater, chronicky přechází do cirhóza + riziko hepatocelulárního karcinomu
obalený RNA (flaviviridae) herpesvirus
příbuzné GB-A, GB-B, GB-C
polyprotein posttranslačně štěpen na 7 polypeptidů, množí se v hepatocytech a makrofázích
vzniká mnoho defektních částic + genetický drift -> 80% rozvoj v perzistentní chronickou formu
lze léčit (HC interferon α, ribavirin)
neexistuje očkování
Hepatitida D
přenos jehly, krev, sperma
akutně - mírná až těžká forma
chronická - těžká s rychlým rozvojem cirhózy + hepatocelulární karcinom, HDAg+ inkluze v jádrech hepatocytů
pouze u nakažených HBV -> vstup do hepatocytu a vytvoření nových částic HDV závisí na HBs, který je transportním obalem virionu
poté snižuje replikaci HBV
defektí lidský obalený cirkulární RNA virus (deltaviridae), jeho obal je tvořen HBs, má četné mutace
prevence spočívá v očkování proti HBV
Hepatitida E
neobalený ssRNA, ostnatý virus
přenos orofekálně, inkubační doba je 2-8 týdnů
mírný až středně těžký průběh, ve velké většině uzdravení
těžký průběh u těhotných u kterých dojde k selhání jater
uplatnňují se IgG
Autoimunitní hepatitidy
nehojící se záněty jater s hypergamaglobulinémií proti antigenům jater. Převážně postihuje ženy.
častý je středně až velmi těžký průběh s progresí k cirhóze. Často se vyskytuje spolu s jinou autoimunitní nemocí
vysoká aktivita zánětu, četné plazmatické buňky
terapie imunosupresí
Herpesvirové hepatitidy
HSV a Herpes Zoster vyvolávají u novorozenců a imunokompromitovaných rozsáhlé splývající nekrózy jater s nevýraznou zánětlivou celulizací.
EBV vyvolá infekční mononukleózu - cytologicky abnormální lymfoidní buňky v sinusoidech jater, občasné apoptózy, dobrá prognóza.
CMV - může v játrech způsobit podobné změny jako EBV, mohou se objevit i kaseifikující granulomy. Intrahepatocytální inkluze, někdy vyvolává i nekrózy. U novorozenců je nejčastější příčinou neonatální hepatitidy (obrovské mnohojaderné hepatocyty, cholestáza a zánětlivý infiltrát).
Leptospiróza
Weilova nemoc - zoonóza způsobená leptospira icterohaemorrhagica. V játrech jsou četné apoptózy, cholestáza ve žlučových kapilárách, mírná lymfocytární infiltrace. Kupfferovy buňky fagocytují ERY. Spirochety se vyskytují v Kupfferových buňkách, endoteliích a v infiltrátu portálních prostor. Zřetelný ikterus, mnohočetné hemoragie a renální selhání. Neléčené případy mají vysokou mortalitu.
