EKG

Z KulanWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(EKG holter)
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí.)
Řádka 53: Řádka 53:
 +
LBBB - (záznam je tak deformován, že případný IM nebude patrný, proto nově zaznamenaný LBBB brát jako STEMI, s využitím Scarbossa kritérií
-
 
+
RBBB - kompletní je při rozšíření QRS nad 0,12s, inkompetní do 0,11
-
RBBB - kompletní je při rozšíření QRS nad 0,12s, inkompetní do 0,11  
+
* RBBB + LAH - S v I, neg QS v II, III, aVF
-
 
+
* RBBB + LPH - S v I, vysoký kmit R v II, III, aVF
-
LBBB - (záznam je tak deformován, že případný IM nebude patrný, proto nově zaznamenaný LBBB brát jako STEMI
+
Řádka 81: Řádka 81:
 +
 +
'''interpolovaná extrasystola''' - taková, která je vložená mezi 2 normální QRS komplexy a není po extrasystole žádná kompenzační pauza
 +
 +
 +
'''KES vznikající v PK''' - má charakter komplexu jako při LBBB - (vznikne v PK, šíří se do LK, v levostranných svodech proto bude pozitivní)
 +
 +
'''KES vznikající v LK''' - má charakter RBBB
 +
 +
 +
'''Bigeminické KES''' - jednen normální QRS, za ním KES, opakuje se. Díky své pevné vazbě nepředstavují arytmologické riziko, dlouhodbě mohou mít hemodynamický dopad. Bývají při ICHS a intoxikaci digoxinem
 +
 +
 +
'''Kuplet KES''' - dvojice stejných KES za sebou (když jsou každá jiná, je to KES v bidirekčním kupletu)
 +
 +
'''Splynulé stahy''' - kdy dojde k KES téměř zároveň s normálním stahem - QRS komplex bývá deformován jen lehce, vlna P by mu měla předcházet
----
----
Řádka 94: Řádka 109:
je-li spojena s bradykardií < 60/min, podat atropin v jediné bolusové dávce 3mg iv.  
je-li spojena s bradykardií < 60/min, podat atropin v jediné bolusové dávce 3mg iv.  
 +
 +
 +
 +
 +
== EKG holter ==
 +
typicky 24hodinové monitorování, ale může být i jinak dlouhé
 +
 +
má význam především pokud zjišťujeme poruchy rytmu během obtíží (palpitace, presynkopy, synkopy) a pokud tyto obtíže jsou dostatečně často, aby mohly být zachyceny (= pokud nebyly během monitorování přítomny symptomy, nemá záznam velikou hodnotu)
 +
 +
závažné arytmie jsou komorová fibrilace, komorová tachykardie (ty bývají nebezpečné u nemocného myokardu s již přítomnou jizvou) a  kompletní AV blok
 +
 +
ektopické stahy nemají žádnou ani prognostickou informaci, muselo by jich být několik tisíc denně, aby mohly vyvolat kardiomyopatii
 +
 +
nebo screening u pacientů s podezřením na genetickou abnormalitu (s pozitivní rodinnnou anamnézou náhlé srdeční smrti v mladém věku)
 +
 +
nebo nevysvětlitelná kardiální synkopa
 +
 +
 +
pokud je záznam během obtíží a je úzkokomplexový, není to maligní
 +
 +
při posuzování účinnosti nasazené antiarytmické terapie by mělo dojít ke snížení o 65-95%, aby byl prokázán účinek (pokud je méně, může to být jen běžnou mezidenní variabilitou).
 +
 +
[[category:Interna]]
[[category:Interna]]
-
[[category:Dušnost a bolest na hrudi]]
+
[[category:Kardiologie]]

Aktuální verze z 19. 7. 2021, 06:23

Základní popis EKG

  • I. srdeční rytmus - sinusový (nález vlny P) 60 - 90 / minutu (případně junkční / flutter /fibrilace)
  • II. akce srdeční - pravidelná / nepravidelná
  • III. frekvence
  • IV. el osa srdeční - z I. a III. svodu, když směřujou k sobě, tak je osa doprava, když od sebe, tak doleva, když oba nahoru, tak je neurčitá
  • V. analýza kmitů - tvar, velikost, směr, trvání jednotlivých kmitů a vln

popis intervalů (PQ, QRS, QTC)

přechodná zóna v hrudních svodech (V3 - V4) (rotace komor, k tomu dochází při dilatacích, někdy při hypertrofii)

známky hypertrofie srdečních komor (SV1 + RV5,6 je míň než 35 mm, S>R ve V1, R>S ve V5,V6)

tvarové změny křivky (vlna P, QRS komplex, úsek ST, vlna T)


periferní deficit - ne každý stah srdce způsobí pulzní vlnu na karotidě



Normální EKG

po P vlně se šíří depolarizace AV uzlem (fyziologické zpomalení AV uzlu)

bod J - po QRS kdy se začíná zvedat

QRS může být jen rozšířen (nad 0,12), ne zúžen

při vzniku vzruchu v komorách, nebo blok tawarova raménka


prodloužení QT interval (0,42 při frekvenci 60, vždy se vztahuje ke srdeční frekvenci; QTC je právě při frekvenci 60) pacient ohrožen fibrilací komor

často vzniká při nesprávných antiarytmik (I. třída) [chinidin]

nebo ATB (makrolidy) (azitromycin)

hypertrofie pravé komory:

  • V1 - hloubka S
  • V6 - výška R
  • méně než 35 mm - Sokolowův index

R:S V1 Rvětší než S (např 3 mm : 1 mm) R větší než 7 mm V5, V6 větší S než R + osa srdeční doprava


LBBB - (záznam je tak deformován, že případný IM nebude patrný, proto nově zaznamenaný LBBB brát jako STEMI, s využitím Scarbossa kritérií

RBBB - kompletní je při rozšíření QRS nad 0,12s, inkompetní do 0,11

  • RBBB + LAH - S v I, neg QS v II, III, aVF
  • RBBB + LPH - S v I, vysoký kmit R v II, III, aVF


Blokáda I° - rozšířený interval mezi P a QRS (choroba koronárního řečiště, Digoxin)

Blokáda II° - vzruch neprojde přes Hisssův svazek nebo přes AV-uzel

  • Mobitz II - občas nějaká P není následovaná QRS
  • Mobitz I - Wenckebachovy periody - postupné prodlužování PR, jeden stah se nepřevede, následující už má kratší PR interval
  • 2:1 - na jeden QRS přijdou 2 vlny P


Kompletní blokáda - komory se stahují nezávisle na P Když není QRS, ale jenom QS (Q hluboké, více než 25% nebo rozšířené 0,04s ) - známka proběhlého transmurálního infarktu


hluboké symetrické negativní vlny T - omráčení myokardu apikální forma hypertrofické kardiomyopatie


infarkt rcx - pravý (true) zadní infarkt


interpolovaná extrasystola - taková, která je vložená mezi 2 normální QRS komplexy a není po extrasystole žádná kompenzační pauza


KES vznikající v PK - má charakter komplexu jako při LBBB - (vznikne v PK, šíří se do LK, v levostranných svodech proto bude pozitivní)

KES vznikající v LK - má charakter RBBB


Bigeminické KES - jednen normální QRS, za ním KES, opakuje se. Díky své pevné vazbě nepředstavují arytmologické riziko, dlouhodbě mohou mít hemodynamický dopad. Bývají při ICHS a intoxikaci digoxinem


Kuplet KES - dvojice stejných KES za sebou (když jsou každá jiná, je to KES v bidirekčním kupletu)

Splynulé stahy - kdy dojde k KES téměř zároveň s normálním stahem - QRS komplex bývá deformován jen lehce, vlna P by mu měla předcházet


EKG popisuje jen elektrickou aktivitu, neříká nic o kontraktilitě

Elektromechanická disociace - stav, kdy na EKG je patrna elektrická aktivita srdce, které však netepe - elektrická aktivita myokardu není doprovázena kontrakční činností, tj. je velmi malý či nulový srdeční výdej a stav vyžaduje okamžitou resuscitaci.

Nelze nahmatat tep, naměřit tlak

Zpravidla jde o terminální srdeční aktivitu doprovázející závažné stavy kardiální (masivní plicní embolie, ruptura stěny po IM, tamponáda, vlivem některých léků..) i nekardiální (hemoragický šok při traumatech)

(PEA - pulseless electrical activity)

je-li spojena s bradykardií < 60/min, podat atropin v jediné bolusové dávce 3mg iv.



EKG holter

typicky 24hodinové monitorování, ale může být i jinak dlouhé

má význam především pokud zjišťujeme poruchy rytmu během obtíží (palpitace, presynkopy, synkopy) a pokud tyto obtíže jsou dostatečně často, aby mohly být zachyceny (= pokud nebyly během monitorování přítomny symptomy, nemá záznam velikou hodnotu)

závažné arytmie jsou komorová fibrilace, komorová tachykardie (ty bývají nebezpečné u nemocného myokardu s již přítomnou jizvou) a kompletní AV blok

ektopické stahy nemají žádnou ani prognostickou informaci, muselo by jich být několik tisíc denně, aby mohly vyvolat kardiomyopatii

nebo screening u pacientů s podezřením na genetickou abnormalitu (s pozitivní rodinnnou anamnézou náhlé srdeční smrti v mladém věku)

nebo nevysvětlitelná kardiální synkopa


pokud je záznam během obtíží a je úzkokomplexový, není to maligní

při posuzování účinnosti nasazené antiarytmické terapie by mělo dojít ke snížení o 65-95%, aby byl prokázán účinek (pokud je méně, může to být jen běžnou mezidenní variabilitou).

Citováno z „http://kulan.cz/EKG
Osobní nástroje