EBV

Z KulanWiki

Verze z 21. 12. 2010, 12:13

herpesvirus-8

nejprve se tvoří časný antigen - EA

později vzniká virový kapsidový antigen VCA a membránový antigen MA

při latentní infekci se objevuje jaderný antigen EBNA - EB nuclear antigen

a latentní membránový protein (LMP)

člověk se infikuje přímým kontaktem nebo kapénkovou infekcí

u malých dětí probíhá infekce většinou inaparentně

při získání infekce v dorostovém věku (15 - 20 let) vznikne manifestní infekční mononukleóza

v dospělém věku má protilátky proti EBV cca 90% evropské populace, onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu

inkubační doba 2 - 7 týdnů (při příznacích již jsou Ig vytvořené)

nejprve iniciální infekce orálních a faryngeálních epiteliálních buněk, v zápětí napadá B-lymfocyty, které jsou hlavními cílovými buňkami

dochází k patologické aktivaci imunitního systému (je příčinou makulopapulózního exantému 5 - 9 dnů po podání aminopenicilinů)

infikované B-lymfocyty jsou rozpoznávány a ničeny cytotoxickými T-lymfocyty, kterých je v krvi značné množství (atypické mononukleáry)

významný je onkogenní potenciál - část infikovaných B-lymfocytů je působením viru transformována k trvalému množení, mohou pokračovat v proliferaci a vyústit v maligní onemocnění -> Burkittův lymfom, primární lymfom mozku, Hodgkinův lymfom, nazofaryngeální karcinom

Klinický obraz:

infekční mononukleóza - bolesti v krku, horečka, lymfadenopatie, může být splenomegalie

krční mandle jsou většinou zvětšené, často pokryté bělavými pablánami neprorůstajícími do mukózy, huhňavost (rinolalie)

krční uzliny jsou hmatné, viditelné a nebolestivé

na měkkém patře bývají patrné petechie (Holzelovo znamení)

častý je i otok víček - Bassův příznak

průběh onemocnění může komplikovat myokarditida, meningoencefalitida, neuritida, hemolytická anemie, trombocytopenie, někdy až ruptura sleziny

EBV také způsobuje vlasatou leukoplakii jazyka u lidí s oslabenou imunitou (HIV) - malá oportunní infekce

někdy obraz hepatitidy

Dg:

v krevním obraze - leukocytóza, převažují mononukleáry s výskytem atypických buněk (nutně spočítat nestrojově)

zvýšení ALT, AST do 5 µkat, LD (je to hepatotropní virus)

CRP (cca 60)

výskyt heterofilních protilátek v séru (Paul-Bunell, Erikson)

Terapie:

symptomatická (antipyretika, obklady na krk, dekongescencia do nosu)

anaerobní antibiotika při nálezu masivních povlaků mandlí

glukokortikoidy při výrazném otoku mandlí

ATB při sekundární superinfekci