Obecná farmakologie

Z KulanWiki

BIOLOGICKÁ DOSTUPNOST - frakce látky, která se dostane do systémové cirkulace

ovlivňuje jí:

• biotransformace ve střevě a v játrech při 1. průchodu (first-pass efekt)
• rozpustnost látky
• stabilita molekuly
• pH žaludku

grapefruit je slabý inhibitor

léky s vysokou biologickou dostupností se neovlivňují tak snadno

mají menší interindividuální variaci účinku

glykoprotein P - nejvýznamnější transportní protein

DISTRIBUČNÍ OBJEM = množství léčiva v těle / koncentrace léčiva v plazmě

ovlivňuje:

• hydrofilie / lipofilie
• vazba na bílkoviny (vázaná látka = inaktivní)

je klinicky důležitý pro stanovení úvodní dávky (saturační, nárazové).

Látky s velkým distribučním objemem se musí nejprve saturovat, po saturaci stačí udržovací dávka.

(např. Amiodaron s vysokou distribucí do tukové tkáně má biologický poločas 80 dní, saturační dávka se podává 3 týdny 800 - 1600 mg, potom udržovací dávka jen 200 mg/den)

t1/2 = doba kdy koncentrace léčiva dosáhla 50% koncentrace = 0,7 distribuční objem / clearance

Vazba léčiva na proteiny

hlavně na albumin, β-globulin a kyselé glykoproteiny.

Další specifické (transkortin, transferin, TBG)

albumin má velkou vazebnou kapacitu, 46g / l

pro většinu farmak platí, že v rozsahu terapeutických koncentrac nejsou vazebná místa albuminu zdaleka nasycena.

má rozdílná vazebná místa pro kationty a anionty. Více látek může mít afinitu ke stejnému místu, mohou se vytěsňovat, vznikají lékové interakce.

Látky vázané na proteiny plazmy mají nižší intenzitu účinku a delší trvání účinku - pomaleji se eliminují.

Hypoalbuminémie změní farmakokinetiku léčiv silně vázaných na albumin.

Eliminace léčiv

Játra - velký průtok, hustá síť -> zpomalení toku

fenestrace v endotelu umožňují mimořádně úzký kontakt a intenzivní výměnu látek mezi krví a hepatocyty

+ mikroklky obrácené do Disseho prostoru

lipofilní léčiva přestupují rychleji z krve do hepatocytů a snadněji jsou metabolizovány CYP

pak přestup zpět do krve, nebo do žluči prostřednictvím ABC-transportéru (ATP-binding-cassete transporter)

biotransformace - většinou zvýšení hydrofilie - rozpustnosti ve vodě (moči)

reakce fáze I - změna v molekule původního léčiva (hydrolýza, oxidace, redukce, alkylace, dealkylace) -> CYP

reakce fáze II - vznik konjugátů (s kys. glukuronovou nebo sírovou)

estery se štěpí velice rychle (např. acetylcholin esteráza) (nebo prokain - lokální anestetikum, v krvi se rozloží a nepůsobí jinde než lokálně)

některá léčiva se podávají ve formě esterů pro snažší vstup do organizmu, účinný je až produkt jejich hydrolýzy

Cytochrom P450

nejvíce v játrech a střevní stěně, zprostředkovávají reakci fáze I

jsou to hemové proteiny, enzymy se širokou substrátovou specifitou

četné látky působí jako induktory CYP, některé zvyšují i expresi glykoproteinu P a tak urychlují celou biotransformaci