Zánět

Z KulanWiki

Obsah 1 Akutní zánět 2 Mediátory zánětu 3 Chronický zánět 4 Mediátory chronického zánětu

Akutní zánět

náhlý, krátký, exsudát + neutrofily (cílem je dostat leukocyty a plazmatické proteiny k místu zánětu)

Vaskulární reakce

• 1. vazokonstrikce na pár vteřin
• 2. vazodilatace (zvýšený průtok krve - rubor, calor)
• 3. zvýšení permeability cév -> edém, zahuštění krve, zpomalení toku, ERY všude, plazma ven, stáza
• 4. vývoj stázy krve, akumulace neutrofilů (marginace)

Zvýšení permeability vede k přestupu exsudátu (bohatý na proteiny) -> edém

okamžitá tranzitní odpověě

-> kontrakce endotelií roztáhne mezery (způsobeno histaminem, L3, bradykininem)

-> dlouhodobé zvýšení permeability po 4 - 6 hodinách, změny cytoskeletu, TNF, IL-1

+ reakce lymfatických cév a uzlin

Buněčná reakce

dopravení + aktivace leukocytů

ale po aktivaci mohou poškodit tkáň a prodloužit dobu zánětu

• 1. marginace, adheze k cévní stěně, rolling (selektiny, cytokiny)
• 2. rolling k místě zánětu, diapedéza
• 3. migrace tkání směrem k chemotaktickým stimulům

- bakteriální produkty (peptidy s N-formylmethioninem)

- cytokiny (chemokiny)

- komplement (C5a)

- produkty lipooxygenázy arachidonové kyseliny, L3B4

Mediátory zánětu

některé jsou rychle uvolněné z granulí (histamin z žírných buněk)

nebo se syntetizují de novo (PG, cytokiny)

plazmatické proteinové mediátory (komplement, kininy) se aktivují proteolytickým štěpením

mají rychlou degradaci

BUNĚČNÉ MEDIÁTORY

- vazoaktivní aminy - uloženy v granulích žírných buněk, jsou mezi prvními které jsou uvolněny

• histamin - způsobuje arteriolární dilataci a zvýšení permeability, rychle rozložen histaminázou, (uvolněn při fyzickém traumatu, při imunitní reakci zahrnující vazbu IgE na Fc receptory žírných buněk, uvolněn pomocí C3a a C5a (anafylatoxiny), neuropeptidy (substance P), leukocyte derived histamin releasing protein, některé cytokiny (IL-1, IL-8))
• 5-hydroxytriptamin - nachází se hlavně v destičkách, v granulích (spolu s histaminem, ADP, Ca²⁺) uvolněn během destičkové agregace. Také vazodilatuje a zvyšuje permeabilitu

Produkty kyseliny arachidonové

• cyklooxygenázová cesta - PGE₂, PGD₂, PGF₂α, PGI₂, TXA₂
• lipooxygenázová cesta - AA -> 5-HPETE -> 5-HETE (chemotaktické pro neutrofily) nebo 5-HPETE -> L3A4 -> L3B4, L3C4, L3D4, L3E4 vazokonstrikce, bronchospazmus, zvýšení permeability

lipoxiny inhibují zánětlivou reakci

COX1 = protektivní k žaludeční sliznici

COX2 = obecně zánět

Platelet-activating factor - (acetyl glycerol ether fosfocholin) fosfolipidový derivát s širokým spektrem účinku, vytvořen z fosfolipidové membrány neutrodilů, monocytů, bazofilů, endotelií a destiřek pomocí fosfolipázy A₂. Působí přes G-proteinový receptor. Dělá taky vazokonstrikci (mnohemkrát silněji než histamin vazodilataci) a bronchokonstrikci. Způsobuje adhezi leukocytů, chemotaxi, degranulaci, oxidativní vzplanutí i syntézu dalších ikosanoidů.

Cytokiny - polypeptidy působící jako mediátory během zánětu a imunitní odpovědi. Některé stimulují prekurzory v kostní dřeni k produkci leukocytů. Definovaným se říká interleukiny (zprostředkovávají komunikaci mezi leukocyty). Nejdůležitějšími jsou TNF, IL-1 a chemokiny

• TNF a IL-1 jsou produkované makrofágy, žírnými buňkami a některými dalšími. Jejich sekrece je stimulována mikrobiálními produkty (endotoxin), imunokomplexy a produkty T-lymfocytů. Jejich role při zánětu je v aktivaci endotelu. Oba stimulují expresi adhezních molekul na endoteliích a stimulují produkci dalších cytokinů (především chemokinů) a ikosanoidů. TNF zvyšuje trombogenitu endotelií , IL-1 aktivuje tkáňové fibroblasty. Při proniknutí do systémové cirkulace způsobují systémový akutní fázi zánětlivé reakce
• Chemokiny - malé peptidové deriváty, působí jako chemoatraktanty, aktivují leukocyty. Mnohé jsou navázány na proteoglykany endotelií nebo v ECM. Na cílové buňky působí prostřednictvím receptorů spojených s G-proteiny

ROS - syntetizovány NADPH oxidázou a uvolňované neutrofily a makrofágy po aktivaci mikroby, imunokomplexy, cytokiny a jinými stimuli. Při nízké sekreci mimo buňku tak zvyšují expresi cytokinů, chemokinů a adhezních molekul. Ve vysokých hodnotách jsou zodpovědné za tkáňové poškození s trombózou a zvýšenou permeabilitou, aktivace proteáz a deaktivace antiproteáz vedoucí k rozkladu ECM, přímé poškození buněk

NO - (endothelium-derived relaxation factor) krátkodobý rozpustný plynný colný radikál produkovaný různými buňkami a schopný regulace uvolňování neurotransmiterů a toku krve v CNS. Při uvolnění endoteliemi způsobuje vazodilataci relaxací hladké svaloviny, antagonizuje aktivaci destiček, snižuje aktivaci leukocytů v místě zánětu, cytotoxický (v aktivovaných makrofázích)

• nNOS - konstituční neuronální syntáza, neúčastní se zánětu
• iNOS - inducibilní enzym makrofágů a endotelií, indukovaný cytokiny a mediátory (IL-1, TNF, endotoxin) zodpovědná za tvorbu NO během zánětu
• eNOS - endoteliální konstituční, který se nachází hlavně v endoteliích

Lyzozomální enzymy - granule makrofágů a neutrofilů

• kyselá proteáza - působí uvnitř fagolyzozomu
• neutrální proteázy (elastáza, kolagenáza, kathepsin) jsou aktivná v ECM a způsobují destrukci tkání. Také štěpí komplementové C3 a C5 na C3a a C5a. Jsou vyvažovány antiprotázami (α₁-antitrypsin, α₂-makroglobulin

---

MEDIÁTORY PLAZMY

komplementový systém

opsonizace + perforace membrán (MAC - membrane attack complex)

klíčová je aktivace C3, klasickou cestou (fixací přes C1-antigen-imunoglobulin), alternativní cestou (bakteriálními polychasacharidy, endotoxinem) nebo lecitinovou cestou (plazmatický lecitin se váže na manózové zbytky mikrobů)

C3a vede k opsonizaci, spouští kaskádu, zvyšuje permeabilitu, vazodilatuje (stimuluje uvolňování histaminu z žírných buněk), aktivace lipooxygenázy, aktivace leukocytů, fagocytóza

C3b aktivuje cestu která vyústí v tvorbu MAC, která způsobí lýzu bakterií

koagulace a kininový systém - srážecí faktory

Chronický zánět

charakteristický:

• infiltrací makrofágů, lymfocytů a plazmatických buněk
• destrukcí tkán, z velké části produkty zánětlivých buněk
• reparace tkání s formací nových cév (angiogeneze)a fibróza

chronický zánět vzniká když:

'perzistující infekce mikroby, která se nedaří potlačit. (syfilis...) způsobují reakci způsobenou T-lymfocyty (hypersenzitivita opožděného typu). Většina virových infekcí vyvolává chronický zánět ve kterém dominují makrofágy a lymfocyty

hypersenzitivní při nadměrné aktivaci imunitního systému, někdy vede až k autoimunitním nemocem.

dlouhodobá expozice toxickým látkám - nestravitelné materiály (silikóza), endogenní látky, jako chronicky zvýšené lipidy v plazmě vedoucí k ateroskleróze.

Mediátory chronického zánětu

Makrofágy - dominující buňky chronického zánětu, při aktivaci dojde ke zvětšení, zvýšení lyzosomálních enzymů, mají aktivnější metabolizmus a jsou pak schopnější v likvidaci.

barví se růžově, vypadají jako epitel (proto epiteloidní buňky)

aktivaci spustí endotoxin a další mikrobiální produkty, cytokiny z T-lymfocytů (IFN-γ), fibronektin

aktivované makrofágy sekretují proteázy, ROS, NO, ikosanoidy, cytokiny (IL-1, TNF) růstové faktory které ovlivňují proliferaci hladkého svalstva a fibroblastů

mohou zaniknout, odplavit se lymfou ale mohou i dlouhodoběji zůstat a nebo se z nich stanou vícejaderné obrovské buňky (pod vlivem IFN-γ)

Lymfocyty, plazmatické buňky, eozinofily a žírné buňky