EMG

Z KulanWiki

vyšetřovací metoda sloužící především k hodnocení funkce svalů a periferních nervů

využívá jednak spontánní elektrické potenciály vznikající při kontrakci svalů, jednak evokovené potenciály vyvolané stimulací periferních nervů

testování motorické jednotky - od nervového po svalový konec, včetně nervosvalového přenosu (zjišťování, zda je postižen sval, nervová ploténka, nerv)

testování senzitivní aferentace

zjistí tíži léze: neurapraxie, axonotmeze, neurotmese

vyšetření periferního nervu

používají se povrchové elektrody a elektrická nebo magnetická stimulace, některé techniky vyžadují použití jehlových elektrod

základním vyšetřením je měření rychlosti vedení motorickým periferním nervem (na HKK rychlost kolem 50 m/s na DKK kolem 45 m/s, existují však přesné tabulky pro každý nerv v závislosti na tělesných proporcích)

měří se distální latence - jen čas potřebný k průchodu od místa stimulace na snímaný sval

druhým základním vyšetřením je vyšetření rychlosti senzitivního vedení. Lze měřit i terminální rychlost, vedou rychleji než motorické nervy (kolem 45 - 60 m/s)

• motor neuron disease - ALS + příbuzné poruchy motoneuronu na míšní úrovni
• kořenové syndromy
• neuropathie (úžinové syndromy)
• poruchy NS přenosu
• myopathie

kolaterální reinervace - nositelem jsou okolní nepoškozené neuroiny