Hepatitidy
Z KulanWiki
= difúzní intersticiální nehnisavý zánět jater, poškozuje hlavně hepatocyty.
pokud převažuje postižení žlučovodů -> cholangitidy
Při rozvinuté hepatitidě jsou játra mírně zvětšená, mírně tužší, s hladkým povrchem a napjatým pouzdrem.
Submasivní až masivní nekróza odpovídá těžké akutní hepatitidě se selháváním jater (fulminantní hepatitida).
Mikro: regresivní změny hepatocytů, zánětlivý infiltrát (hlavně T-lymfocyty) v portálních prostorech i v lalůčcích + aktivace Kupfferových buněk, piece meal nekrózy (interface hepatitis)
Fibróza bývá u chronických případů, zvyšuje tuhost, při přechodu k cirhóze vznikají nerovnosti až uzly.
zvýšené ALT, AST, u akutních hepatitid smíšená hyperbilirubinemie (popř. ikterus).
akutní hepatitidy - trvající méně než 6 měsíců, bez fibrózy.
převaha interlobulárních změn - zánětlivý infiltrát, balónová degenerace, uvolňování hepatocytůze svazu a fokální až splývající apoptózy nebo nekrózy. Častá je stáza bilirubinu v hepatocytech a kanálcích.
nejčastějšími příčinami jsou viry - HAV, HBV, HDV, HEV, HSV, nebo autoimunitní hepatitida, akutní léková hepatopatie, alkoholická steatohepatopatie, vzácně i Wilsonova choroba
chronické hepatitidy - výrazná autoimunitní složka, většinou reverzibilní. Možná fibrotizace, hustý zánětlivý infiltrát portálních prostorů s výskytem lymfatických folikulů. Popřípadě přestavba na uzlovitou strukturu (cirhóza).
Nejčastější příčinou jsou viry . HCV a HBV, autoimunitně nebo léky.
Imunitní reakce: viry po vstupu do buňky mění antigenní povrch hepatocytu a tím jeho MHC I. Na to reagují NK-buňky a následně cytotoxické CD8+ lymfocyty, které zabíjejí hepatocyty exprimující cizí antigeny. Kupfferovy buňky a jiné makrofágy fagocytují zbytky odumřelých buněk, prezentují antigeny CD4 lymfocytům a produkují cytokiny, TNF-α spouští apoptózu a IL-1 s TGF-β spouští fibrotizaci.
cytotoxické působení viru poškozuje buňky méně než imunitní reakce
ty co se přenášejí fekálně-orálně (HAV, HEV) se uvolňují do žluči
Obsah |
Hepatitida A
akutní mírný průběh, často s ikterem, někdy s cholestázou, někdy prolapsy.
měří se anti-HAV IgM
inkubační doba 15 - 50 dnů
zdrojem je neobalený ss RNA (pikoRNAviridae), přenos fekálně orální - vyplavuje se žlučí do střeva, vyskytuje se v hepatocytech a Kupfferových buňkách (ty vykazují hyperlplazii)
jeho replikace je pomalá.
přímo poškozuje hepatocyty (zvýšená ALT)
- vakuolizace a degenerace hepatocytů
- zánětlivá infiltrace jater
- hromadí se makrofágy s lipofuscinem
plošná vakcinace, (mrtvá)vakcína, uzdravení je téměř vždy, poté trvalá imunita
Hepatitida B
hepaDNAvirus, kruhová dsDNA, jeden kruh neuzavřen má reverzní transkriptázu
antigeny: HBcAg (kapsida), HBsAG (surface), HBeAg (časný antigen), DNA, reverzní transkriptáza
přenos parenterální, sexuální, vertikální (je nejinfekčnější (10.000x více než HIV))
vir aktivně přechází do hepatocytu přes albumin
lokalizace v hepatocytech, lymfocytech, lymfatické uzliny, slezina, kostní dřeň, pankreas, ledviny.
akutní hepatitida B
často (65%) je asyptomatická, 35% mírná akutní někdy s ikterem.
v 95% uzdravení, v 5% přechod do chronicity
chronická hepatitida B
asymptomatická až mírná chronická, častá fibróza a cirhóza
histopatologický nález se mění v souvislosti s vývojem imunitní reakce
1. fáze aktivní replikace - HBV se množí, kompletní viriony se uvolňují do krve, je nízká aktivita zánětu. V jádrech hepatocytů se objevuj HBcAg (antigen kapsidy), v krvi jsou HBsAg (povrchový antigen), HBeAg (časný antigen, v časné fázi proti němu nejsou protilátky), HBV-DNA (virus)
2. vytvoří se Ig Anti-HBe, zvyšují aktivitu nemoci, v krvi ubývají až mizí HBeAg, HBV-DNA
3. fáze integrace (latence) - HBV-DNA se integruje do genomů hepatocytů, v jádrech už nelze prokázat HBcAg. Syntetizovaný HBsAg se kumuluje v ER jako cytoplazmické matnicové inkluze barvitelné orceinem.
Dále: když se replikace dostatečně zabrzdí, fibróza se stabilizuje a nemoc má dobrou prognózu.
Když replikace pokračuje, nemoc má vyšší aktivitu, fibróza se rozvíjí k cirhóze. Pozdní komplikací je hepatocelulární karcinom
existuje účinná vakcína (neživá, subjetková, purifikovaný HBsAg)
dá se léčit (interferon α)
Hepatitida C
obalený RNA (flaviviridae) herpesvirus
přenos parenterálně, vzácně sexuální přenos, v 40% neznámý původ
akutně - asymptomatický až mírný průběh, někdy s ikterem, bývá mírná steatóza, v 90% přechází do chronicity
chronicky - asymptomatická až mírná s pomalou progresí, mírná až středně těžká steatóza,
zánět a nekróza jater, chronicky přechází do cirhóza + riziko hepatocelulárního karcinomu
příbuzné GB-A, GB-B, GB-C
polyprotein posttranslačně štěpen na 7 polypeptidů, množí se v hepatocytech a makrofázích
vzniká mnoho defektních částic + genetický drift -> 80% rozvoj v perzistentní chronickou formu -> proto neexistuje očkování
lze léčit (HC interferon α, ribavirin)
Hepatitida D
defektní lidský obalený cirkulární RNA virus (deltaviridae), jeho obal je tvořen HBs, má četné mutace
přenos jehly, krev, sperma
akutně - mírná až těžká forma
chronická - těžká s rychlým rozvojem cirhózy + hepatocelulární karcinom, HDAg+ inkluze v jádrech hepatocytů
pouze u nakažených HBV -> vstup do hepatocytu a vytvoření nových částic HDV závisí na HBs, který je transportním obalem virionu
poté snižuje replikaci HBV
prevence spočívá v očkování proti HBV
Hepatitida E
neobalený ssRNA, ostnatý virus
přenos orofekálně, inkubační doba je 2-8 týdnů
mírný až středně těžký průběh, ve velké většině uzdravení
těžký průběh u těhotných u kterých dojde k selhání jater
uplatnňují se IgG
Autoimunitní hepatitidy
nehojící se záněty jater s hypergamaglobulinémií proti antigenům jater. Převážně postihuje ženy.
častý je středně až velmi těžký průběh s progresí k cirhóze. Často se vyskytuje spolu s jinou autoimunitní nemocí
vysoká aktivita zánětu, četné plazmatické buňky
terapie imunosupresí
Herpesvirové hepatitidy
HSV a Herpes Zoster vyvolávají u novorozenců a imunokompromitovaných rozsáhlé splývající nekrózy jater s nevýraznou zánětlivou celulizací.
EBV vyvolá infekční mononukleózu - cytologicky abnormální lymfoidní buňky v sinusoidech jater, občasné apoptózy, dobrá prognóza.
CMV - může v játrech způsobit podobné změny jako EBV, mohou se objevit i kaseifikující granulomy. Intrahepatocytální inkluze, někdy vyvolává i nekrózy. U novorozenců je nejčastější příčinou neonatální hepatitidy (obrovské mnohojaderné hepatocyty, cholestáza a zánětlivý infiltrát).
Leptospiróza
Weilova nemoc - zoonóza způsobená leptospira icterohaemorrhagica. V játrech jsou četné apoptózy, cholestáza ve žlučových kapilárách, mírná lymfocytární infiltrace. Kupfferovy buňky fagocytují ERY. Spirochety se vyskytují v Kupfferových buňkách, endoteliích a v infiltrátu portálních prostor. Zřetelný ikterus, mnohočetné hemoragie a renální selhání. Neléčené případy mají vysokou mortalitu.