Kardiostimulace

Z KulanWiki

Kardiostimulace

primárně k terapii symptomatických bradykardií

terapeutické dráždění myokardu nadprahovými elektrickými impulzy vedoucí ke kontrakci komor

Dočasná kardiostimulace - k překlenutí akutních stavů se symptomatickou bradykardií s hypotenzí nebo šokem (např. předávkování antiarytmiky, hyperkalémie..)

• Dočasná externí - nalepené elektrody, jako stimulátor slouží defibrilátor, akutně - převozy RLP, často nutná sedace pacienta. Není tak účinná, pokud je na ni pacient závislý, je nutná okamžitá konverze na transvenózní
• Dočasná transvenózní - stimulační elektroda je zavedena shora v. jugularis nebo v. subclavia do hrotu PK

osa je vždy doleva, stimulační peaky nemusí být vůbec vysoké

trvalá - indikace především:

• sick sinus syndrom se symptomatickou bradykardií nebo s bradykardií pod 40/min
• symptomatická bradykardie při AV blokádě II. nebo III. stupně nebo při fibrilaci/flutteru síní
• asymptomatická bradykardie pod <40/min nebo pauzy nad 3s u AV bloku III. stupně
• biventrikulární kardiostimulace

Typy:

• jednodutinové (PS nebo PK)
  • PS - u izolované poruchy SA uzlu s norálním AV převodem, režim AAI
  • PK - u bradykardií kde nelze nastolit sinus, např. permanentní FiS - režim VVI
• dvoudutinové (PS + PK) - pokud je alespoň intermitentně zachována funkce SA uzlu, režim DDD
• biventrikulární (do LK se dostane přes žílu přes sinus coronarius)

Biventrikulární kardiostimulace:

NYHA III-IV, EF<35% se širokými QRS (nad 160ms) - často LBBB, ev. dyssynchronní kontrakce

jedna elektroda je v LP, jedna nad LK

je pak využita kontrakce septa

finančně nákladné

Režimy:

• první znak udává stimulovanou dutinu (A - síň, V - komora, D - obojí)
• druhý znak udává dutinu ze které je snímána (sensována) elektrická aktivita (A, V, D, nebo 0 = bez sensingu)
• třetí znak udává reakci stimulátoru na sensing (T - spuštění stimulace, I - inhibice stimulace, D - obojí)
• (čtvrtý znak je pro kardiostimulátory s "rate-responsive" funkcí, indikvanou u noemocných s chronotropní inkompetencí, kdy je měněna stimulační frekvence podle aktuálních nároků organismu (R - rate resonsive), kdy k určení optimální frekvence jsou používány různé technologie (senzory pohybu těla, respirační frekvence..)

komorová stimulace zvyšuje riziko vzniku nebo progrese srdečního selhání, kardiostimulátory jsou proto nastavovány tak, aby v co největší míře preferovaly spontánní depolarizaci

Elektrická kardioverze a defibrilace

ukončí běžící arytmii el. výbojem stejnosměrného proudu, který naráz depolarizuje celý myokard

defibrilace je když se ukončuje fibrilace komor

• bifázické - modernější, účinnější
  • první výboj 120J pro rektilineární typ bifázické křivky
  • 150-200J u zkosené exponenciální křivky (truncated exponential waveform)
• monofázický - rovnou nejvyšší - 360 J

kardioverzi (v krátkodobé celkové anestezii je aplikován synchronizovaný výboj, kdy přístroj automaticky detekuje QRS komplexy a vlastní výboj cílí mimo vulnerabilní fázi, aby nedošlo k indukci fibrilace komor

monofázický výboj - 200 J

bifázický výboj - 150 J

Kardiverze komorové tachykardie vyžaduj menší energii, zpravidla začínáme výbojem 50-100 J

Iplantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD

k ukončení komorových tachyarytmií

přes intrakardiální elektrodu monitoruje srdeční rytmus

využívá:

• antitachykardická stimulace (pacing) - krátkodobá velmi rychlá kardiostimulace malými výboji (např. 5 J)
• výboj (30-35 J)

sekundární prevence - po KPR pro maligní arytmii pokud nebyl příčinou IM, u pacientů s komorovou tachykardií nezvládnutelnou antiarytmiky

primární prevence - při vysokém riziku maligní arytmie, typicky EF <35%