Nemoci perikardu
Z KulanWiki
téměř vždy jsou sekundární
Nahromadění tekutiny - tamonáda
normálně je v perikardiální dutině asi 30 ml
nejčastější je serózní výpotek - hydroperikard
- transsudát při městnavém srdečním selhávání nebo při hypoproteinemii
většinou se nenahromadí více než 500 ml, nepůsobí výraznější klinické potíže
na RTG zvětšený srdeční stín
hemoperikard
- ruptura volné stěny levé komory při AIM
- ruptura intraperiakrdiálního úseku aorty při disekci
- bývá 200 - 400 ml
- tlak je vyšší než v SVC a IVC, žilní návrat je omezen
Zánět perikardu
většinou neinfekční, aseptický
při transmurálním IM (pericarditis epistenocardiaca)
při urémii (pericarditis uremica)
po srdečních operacích, revmatická horečka, sle
nejčastěji fibrózní zánět (povrch srdce má vzhled "chléb s máslem")
bolesti na hrudi, teplota, třecí šelest, změny EKG, SONO
hojení perikarditidy - exsudát se většinou vstřebá, někdy nechá "mléčné skvrny"
při silnější vrstvě dochází k ložiskovým nebo difúzním srůstům
Adhezní mediastinoperikarditida
může vzniknout po hnisavé nebo TBC perikarditidě
po operacích nebo ozařování mediastina
zevní povrch perikardu přirůstá k okolí - srdce při systole tahá za okolní struktury, více se namáhá, hypertrofuje a dilatuje
Konstriktivní perikarditida
při difúzním srůstu s fibroprodukcí je srdce obaleno silnou vrstvou vaziva, až 10 mm
často s kalcifikací - pancéřové srdce
vzniká po hnisavém nebo kaseózním zánětu
po operacích, ozařování mediastina..
konstrikce ovlivňuje diastolickou roztažlivost
zužuje žilní vstup, snižuje srdeční výdej
obraz selhávání pravého srdce
velké městnání u obou dutých žil
konstrikce neumožňuje hypertrifii a dilataci
