Systémový lupus erytematodes

Z KulanWiki

Multisystémové autoimunitní onemocnění

etiologie a patogeneze není zcela objasněna

hyperreaktivia B lymfocytů, zvýšená tvoba Ig (proti WERY, destičkám, histonům, DNA)

imunokomplexová reakce vedoucí k fibrinoidním nekrózám vaziva a svalociny tepen

+ cytotoxický typ

postihuje především ženy v produktivním věku

nevzácné onemocnění, kolem 1: 2.500

může být postižen prakticky jakýkoliv orgán - ledviny, kůže, klouby, serózní blány (pleura, perikard), srdeční chlopně, myokard, mozek, krevní buňky

klinický obraz: různý, někdy jako těžká život ohrožující horečka, většinou však spíše jako mírně recidivující onemocnění s neurřitými bolestmi kloubů, ev. pohrudnice a s přechodnými erupcemi na osvětlených místech kůže

endokarditida blízká revmatické

LE buňky - granulocyty se zbytkem fagocytovaného poškozeného jádra

zjizevnaté poškození škáry - bolesti kůže, kloubů

Spektrum Ig

Antinukleární Ig - ANA - namířené proti antigenům v jádře

• Ig proti DNA
• Ig proti histonům
• Ig proti nehistonovým proteinům vázaným na RNA
• Ig proti antigenům v jadérku

ANA se dají zobrazit nepřímou imunoflorescencí, test je pozitivní u téměř všech pacientů se SLE (ale není dost specifický)

Dle typu vzoru se rozpoznávají 4 hlavní vzory:

• kropenatý vzor je nejčastější, při přítomnosti nejaderných antigenů - histony a ribonukleoproteiny (RNPs)
• hmogenní nebo difúzní barvení - Ig proti chromatinu, histonů, a dsDNA
• lem periferního barvení je pro Ig proti dsDNA
• jaderný vzor - Ig k jaderné RNA

Další Ig

• proti ERY
• destičkám
• leukocytům

• antifosfolipidové Ig jsou přítomny kolem 50%

Postižení ledvin

v době Dg asi 50% pacientů má postižení ledvin, více než 80% ledvinové onemocnění v průběhu SLE vyvine)

postižení ledvin je nejzávažnější projev

onemocnění ledvin může být také počátečním projevem choroby

Renální projevy jsou velice variabilní: (od stopové proteinurite po těžký nefritický nebo nefrotický syndrom s akutním selháním ledvin)

Obecně jde o postižení glomerulů, intersticia a cév imunokomplexy

členění do tříd z terapeutických důvodů, zásadně se liší terapií i prognózou

léčba závisí na tíži obtíží (každý má trochu jiné projevy a jinak se léčí)

celé spektrum projevů, od pálení kůže po smrt

v imunoflorescenci je typická pozitivita všech Ig i frakcí komplementu, v různém rozsahu a různé intenzitě

full-house imunoflorescence, pozitivita C1q

velmi bohatý mikroskopický obraz, u jednoho pacienta má tendenci si udržovat stejnou formu

• I - minimální mesangiální GN - cca v 5% biopsií - glomeruly jsou normální (s menším množstvím imunodepozit)
• II - mesangioproliferativní GN, v 20% biopsií - difúzní rozšíření osové oblasti glomerulů s drobnými depozity a s různě vyjádřenou mesangiální hypercelularitou, ale bez zánětlivé infiltrace
• III - fokální proliferativní GN, v 20% biopsií, hypercelularita a zánětlivá celulizace segmentů některých glomerulů, prognosticky nepříznivá
• IV - difúzní proliferativní GN, asi 40% biopsií - při tomto typu postižení jsou někdy masivní subendotelová depozita rozšiřující vzhled GBM, tzv. drátěné kličky obrovská fokální transmembránová pozitivita (výjimečná situace, kdy jsou depozita vidět ve světelném mikroskopu). Vyžaduje bezprostřední intenzivní terapii. Prognosticky nepříznivá
• V - membranózní GN - asi 15% biopsií
• VI - pokročilá sklerotická nefritida, bez reziduální aktivity

dále se posuzují znaky aktivity a chronicity onemocnění

nález doplňuje popis postižení intersticia a cév

klinická prezentace onemocnění má obvykle akutní začátek, často s horečkami, kožními projevy, artralgiemi, SLE nefritidou a serozitidami

snížení C3, CK - konzumpce při tvorba IK

průkaz ANA, anti-dsDNA, anti-RO, (ACLA)