Insulin
Z KulanWiki
(→Mechanismus účinku) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
* zvýšená hladina glukózy a ATP v buňce vyvolá pokles propustnosti K<sup>+</sup> a retenci | * zvýšená hladina glukózy a ATP v buňce vyvolá pokles propustnosti K<sup>+</sup> a retenci | ||
* akumulací K<sup>+</sup> v buňce se sníží membránový potenciál a Ca<sup>2+</sup> vstoupí do buňky a vyvolají exocytózu | * akumulací K<sup>+</sup> v buňce se sníží membránový potenciál a Ca<sup>2+</sup> vstoupí do buňky a vyvolají exocytózu | ||
+ | |||
+ | |||
+ | glukóza se dostane do beta-buňky, je fosforylována, vzniká ATV v mitochondrii v dýchacím řetězci | ||
+ | |||
+ | ATB zablokuje kaliový kanál, buňka se depolarizuje | ||
+ | |||
+ | vstoupí Ca, který aktivuje cAMP, ten spustí sekreci z granul | ||
+ | |||
+ | inzulín se váže na inzulínový receptor, ten má vlastní vnitřní tyrosin kinázovou aktivitu, interaguje s IRS (insulin receptor substrát), aktivuje PI3 (fosfatidyl inositol 3 kinázu), stimuluje translokaci GLUT 4 | ||
== Mechanismus účinku == | == Mechanismus účinku == | ||
Řádka 58: | Řádka 67: | ||
[[category:Farmakologie]] | [[category:Farmakologie]] | ||
- | |||
[[category:Endokrinologie]] | [[category:Endokrinologie]] | ||
+ | [[category:Insulin]] |
Verze z 1. 5. 2018, 21:19
Produkce a uvolňování
- v hrubém ER beta buněk vzniká proinsulin
- v Golgi se koncentruje do beta-granul (krystalický, navázaný na zinek)
- odštěpí se C-řetězec z proinsulinu, vzniká insulin (2 řetězce, A a B, spojené disulfidickými můstky) (hladina C-peptidu odráží produkci inzulínu)
- zvýšená hladina glukózy a ATP v buňce vyvolá pokles propustnosti K+ a retenci
- akumulací K+ v buňce se sníží membránový potenciál a Ca2+ vstoupí do buňky a vyvolají exocytózu
glukóza se dostane do beta-buňky, je fosforylována, vzniká ATV v mitochondrii v dýchacím řetězci
ATB zablokuje kaliový kanál, buňka se depolarizuje
vstoupí Ca, který aktivuje cAMP, ten spustí sekreci z granul
inzulín se váže na inzulínový receptor, ten má vlastní vnitřní tyrosin kinázovou aktivitu, interaguje s IRS (insulin receptor substrát), aktivuje PI3 (fosfatidyl inositol 3 kinázu), stimuluje translokaci GLUT 4
Mechanismus účinku
- na membránách buněk jsou receptory pro insulin (jsou spřažené s tyrosin kinázou)
- ta fosforyluje intracelulární IRS1 (substrát 1 pro insulinový receptor), ten aktivuje další proteiny
- s membránou splynou vezikuly obsahující GLUT 4
v buňce inzulín blokuje hormon-sensitivní-lipázu, která štěpí TAG na FFA a glycerol
také blokuje karnitinový přenašeč FFA do mitochondrie (nevzniká ketoacidóza)
acidóza obecně snižuje citlivost na inzulin (proto u ketoacidozy potřeba vyšší dávky)
ze slinivky se za den uvolní kolem 30 - 50 IU, noční glukoneogeneza - nutno utlumit vysokými dávkami před snídaní mezi 03:00 a 05:00 ráno
v krvi je volný, jen část navázaná na globuliny
v ampulce je v 1 ml 100 IU (stejné pro pera, stříkačky i pumpy)
kojencům stačí dávat inzulín třeba jen 2x denně dlouhodobý (protože jedí kontinuálně)
krátce působící - rozpustný krystalický insulin, humánní insulin (Actrapid, Humulin R), maximální hladina za 100 minut, účinek trvá asi 5 hodin
Lispro insulin mají analoga na beta-řetězci, uvolňují rychleji (lispro = záměna lysinu za prolin) (Humalog) účinkují dobře max 2 hodiny
intermediární - suspenze protamin - zinek - inzulin (Monotard, Insulatard)
dlouhodobě účinné insuliny (depotní) NPH (neutral protamin hagedorn) s velkými krystaly účinné látky - (např. glargine - Lantus)
Novo Nordisk - kvasinky
Humalog - e. coli /fibroblasty
(při míchání inzulínu se do stříkačky nejdříve natahuje rychlejší insulin)
degradace:
60% játry
40% ledvinami
(ale u exogenního insulinu je to opačně, endogenní musí nejdříve projít játry)
Zásady terapie
konvenční režim - max 2x denně (vhodné pro některé DM2)
intenzifikovaný režim - alespoň 3x denně, pro všechny DM1