Nemoci perikardu

Z KulanWiki

---

Verze z 31. 10. 2009, 11:03

téměř vždy jsou sekundární

Nahromadění tekutiny

normálně je v perikardiální dutině asi 30 ml

nejčastější je serózní výpotek - hydroperikard

- transsudát při městnavém srdečním selhávání nebo při hypoproteinemii

většinou se nenahromadí více než 500 ml, nepůsobí výraznější klinické potíže

na RTG zvětšený srdeční stín

hemoperikard

• ruptura volné stěny levé komory při AIM
• ruptura intraperiakrdiálního úseku aorty při disekci
• bývá 200 - 400 ml

Zánět perikardu

většinou neinfekční, aseptický

při transmurálním IM (pericarditis epistenocardiaca)

při urémii (pericarditis uremica)

po srdečních operacích, revmatická horečka, sle

nejčastěji fibrózní zánět (povrch srdce má vzhled "chléb s máslem")

bolesti na hrudi, teplota, třecí šelest, změny EKG, SONO

hojení perikarditidy - exsudát se většinou vstřebá, někdy nechá "mléčné skvrny"

při silnější vrstvě dochází k ložiskovým nebo difúzním srůstům

Adhezní mediastinoperikarditida

může vzniknout po hnisavé nebo TBC perikarditidě

po operacích nebo ozařování mediastina

zevní povrch perikardu přirůstá k okolí - srdce při systole tahá za okolní struktury, více se namáhá, hypertrofuje a dilatuje

Konstriktivní perikarditida

při difúzním srůstu s fibroprodukcí je srdce obaleno silnou vrstvou vaziva, až 10 mm

často s kalcifikací - pancéřové srdce

vzniká po hnisavém nebo kaseózním zánětu

po operacích, ozařování mediastina..

konstrikce ovlivňuje diastolickou roztažlivost

zužuje žilní vstup, snižuje srdeční výdej

obraz selhávání pravého srdce

velké městnání u obou dutých žil

konstrikce neumožňuje hypertrifii a dilataci