Poškození elektrickým proudem

Z KulanWiki

---

Verze z 26. 6. 2011, 22:05

Rozhodující je intenzita, kudy proud prochází, doba průchodu a individuální vlastnosti postiženého

Intenzita v ampérech je poměr napětí ve voltech a odporu v ohmech. Střídavý proud je nebezpečnější než stejnosměrný (k vyvolání stejného efektu u stejnosměrného proudu je třeba 3x větší intenzity). Nejnebezpečnější je frekvence proudu 50-300 Hz. Se zvyšující se frekvencí se zvyšuje i prahová intenzita. Velmi vysoké frekvence (od 100.000 Hz) neškodí a mají jen povrchový tepelný účinek, kterého se využívá terapeuticky (diatermie). Smrtící hranice střídavého proudu 50 Hz je 100-150 mA. Vedle napětí určuje intenzitu tělem procházejícího proudu odpor kůže v místě vstupu a výstupu proudu a odpor ostatních tkání. Odpor kůže záleží na síle rohové vrstvy a vlhkosti kůže. Největší je na ploskách nohou, nejmenší v místech nejtenčí kůže např. na vnitřní straně ruky. Uvnitř těla prochází proud hlavně cévami, kde je rovněž malý odpor. Odpor suché kůže je 104-105 ohmů, odpor vlhké kůže s tenkou rohovou vrstvou a značně prokrvené kůže může klesnout až na 102 ohmů.

Pro účinek elektrického proudu na organismus je důležitá dráha proudu, tj. kudy proud mezi vstupem a výstupem prochází a do jaké míry prochází životně důležitými orgány především srdcem. Při průchodu srdcem může již při intenzitě 30 mA dojít k funkční zástavě srdce. Zvláště nebezpečná je proto dráha proudu od jedné ruky k druhé nebo od ruky do nohy druhé strany. Mozek je proti působení proudu vlivem isolačních schopností lebních kostí poměrně dobře chráněn. Průnik proudu v oblasti hlavy vede většinou k bezvědomí, trvalé poškození je však vzácné.

Významnou úlohu dále hraje doba průchodu elektrického proudu tělem. Jestliže se jedná o zlomky sekundy, nemusí ani při nebezpečných intenzitách dojít k poškození. Naopak trvá-li průchod proudu dlouhou dobu, může i při intenzitách při kterých nedochází k přímému smrtícímu účinku, dojít k nepřímému poškození tkání tepelným účinkem. Následkem poškození svalstva a vzniku toxických produktů rozpadu bílkovin dochází k myoglobinurii, tubulárním nekrosám ledvin a k anurii. Vyvíjí se podobný obraz jako u popálenin. Účinek elektrického proudu je nebezpečnější pro osoby starší a nemocné se srdcem, unavené, při thymolymfatickém stavu apod. Naopak připravenost na zasažení elektrickým proudem, jak je známo u elektrikářů, účinek snižuje. Uvádí se dále návyk a tolerance k elektrickému proudu a snížení nebezpečí účinku ve spánku a v narkose.

U vysokého napětí (přes 5.000 V) může dojít k zasažení i bez dotyku vodiče a to přeskokem elektrického výboje. Přitom dochází k těžkým popáleninám až ke zuhelnatění, které v důsledku značného zvýšení odporu v místě vstupu má za následek přerušení proudu. V místě dotyku proudového vodiče a v místě uzemnění, tj. výstupu proudu, se na kůži tvoří tzv. proudové známky, které vznikají následkem jeho tepelného účinku. Jestliže je plocha dotyku malá, dochází k zahuštění proudu a větší pravděpodobnosti vzniku proudové známky. Se zvětšující se velikostí plochy dotyku se snižuje hustota procházejícího proudu a tím i pravděpodobnost jejího vzniku. Proudové známky se nacházejí i u přežívajících po zasažení elektrickým proudem a mohou být různé velikosti i tvaru. Někdy mají tvar vodiče, jako např. vinutí drátu, hlavičky šroubu apod. Nejčastěji je najdeme na prstech rukou a na chodidlech, mohou však být kdekoliv na těle, kde došlo k dotyku s proudovodičem a k výstupu proudu. Jeví se jako kruhovité až nepravidelné vklesliny kůže ohraničené vyvýšeným bledým až porcelánově bílým valem. Vně tohoto valu je často červený lem. Centrální vkleslina podle délky působení proudu může být až zuhelnatělá. Vyvýšený val vzniká teplem podmíněným zkrácením a ztluštěním kolagenních vláken koria a voštinovitou přeměnou epidermis.

Příčinou smrti při úrazech elektrickým proudem bývá fibrilace komor a zástava srdce. Přežil-li postižený, bývá příčinou smrti některá z komplikací zasažení elektrickým proudem, popálení plamenem po vznícení šatů nebo poranění vnitřních orgánů způsobená pádem s výše. Pitevní nález není charakteristický. Nachází se plicní edém, tekutá krev a překrvení orgánů tj. celkové známky dušení. Proudové známky, které mají pro poznání zasažení elektrickým proudem největší význam, mohou chybět. I při histologickém a histochemickém vyšetření kůže, zvláště na prstech manuálně pracujících osob, může být velmi obtížné až nemožné rozlišení proudových známek od čistě termického nebo dokonce mechanického poškození.

Zasažení bleskem

Bývá smrtelné asi ve 30 - 40% a vyskytuje se častěji v přírodě než ve městech. Zasažení výbojem blesku se liší od zasažení technickou elektřinou velmi krátký zlomek sekundy trvajícím působením, vysokou intenzitou proudu a velmi vysokým napětím, které je mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí. Blesk může postiženého zasáhnout buď přímo, nejčastěji do hlavy, nebo nepřímo pronikne-li proud do organismu končetinami. Toto nepřímé působení vzniká tehdy, když postižený se nachází v blízkosti hlavního zásahu a průniku blesku do země. Napětí země se snižuje se zvyšující se vzdáleností a může zasáhnout člověka při chůzi (tzv. krokové napětí), kdy svýma nohama spojuje místa o různém napětí. Proud pak proniká a vychází z těla dolními končetinami. Poněvadž neprochází životně důležitými orgány, není tak nebezpečný jako při přímém zásahu. Krokové napětí může ohrozit osoby do vzdálenosti až 30 m od místa zásahu. Přímý zásah zpravidla končí smrtí, poněvadž výboj proniká celým tělem. Vlasy a chlupy bývají popálené, skroucené, začernalé. Výstup bývá podobný jako vstup. Vznikne-li bleskovým výbojem požár, může dojít i k popálení plamenem. Přímý zásah se může projevit i mechanickým působením tlakové vlny, takže jako při explozi dochází k potrhání oděvu a k odhození, při kterém mohou vzniknout zranění jako při pádech s výše.

Příčinou smrti je ochrnutí mozkových center, především dýchacího centra, nebo fibrilace srdečních komor. Při přímém zásahu hlavy dochází k potrhání měkkých plen, ke zlomeninám lebky a poranění mozku.