Klíšťová encefalitida
Z KulanWiki
(Založena nová stránka: čeleď Flaviviridae, skupina Togaviry stálý při pokojové teplotě, pasterizace jej spolehlivě ničí vektorem přenosu je klíště, rezervoárem jsou drobní sa…) |
|||
Řádka 58: | Řádka 58: | ||
[[category:Infekce]] | [[category:Infekce]] | ||
- | [[category: | + | |
+ | [[category:Neurologie]] |
Verze z 23. 1. 2011, 10:16
čeleď Flaviviridae, skupina Togaviry
stálý při pokojové teplotě, pasterizace jej spolehlivě ničí
vektorem přenosu je klíště, rezervoárem jsou drobní savci, ale také šelmy, kopytníci a dobytek
klíště získá virus sáním krvem přežívá v jeho slinných žlázách, musí se alespoň jednou nasát v každém ze 3 vývojových stadií klíštěte
po přisátí dochází k primárnímu pomnožení viru v podkoží a regionálních uzlinách
krví je pak zanesen do dalších orgánů (pokud se dostane do CNS, tak vyvolá meningoencefalitidu)
tu doprovází opětovný nástup horeček a zhoršení stavu
více je postižena šedá hmota, oblongata a mozeček, přední rohy míšní, zejména krční oblasti
dochází až k nekrózám a degenerativním změnám gangliových buněk s možnými trvalými následky
klinický obraz:
inkubační doba zpravidla 7 - 14 dní
u více než 50% pacientů s postižením CN je dvoufázový průběh
v první fázi (2 - 6 dní) jsou necharakteristické příznaky připomínající chřipku - zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, malátnost a únava
po přechodné úlevě v druhé fázi meningitida, meningoencefalitida, či myelitida
inaparentní forma - bez projvů, dojde k protilátkové odpovědi
abortivní forma - pouze první fáze, bez změn v MMM
'meningitická forma - první i druhá fáze s nástupem meningitidy, vysoké teploty špatně reagující na antipyretika, bolesti hlavy, zřetelné vyjádření horních a dolních meningeálních příznaků, může být světloplachost, nauzea, zvracení, nález v MMM
meningoencefalická forma - navíc ještě kvalitativní i kvantitativní poruchy vědomí, útlum, bradypsychie, delirantní až amentní stavm časté jsou extrapyramidové příznaky s výbavnými extrapyramidovými reflexy, hypomimie, bradykinezem třes prstů, jazyka a očních víček, nepřesná taxe, adiadochokinéza. V akutním stadiu mohou být obrny hlavových nervů, nejčastěj bývá unilaterální postižení n. facialis, vzácněji postižení okohybných nervů
bulbární forma - porucha motoriky v oblasti měkkého patram faryngu, laryngum svědčí pro postižení postranního systému, nejnápadnější je huhňavá řeč a porucha polykání. Pacient je ohrožen aspirací a poruchou unkcí center v oblongatě
encefalomyelitická forma - kromě encefalitidy ještě rozvoj chabých paréz, které jsou následkem léze motoneuronů v předních rozích míšních. Nejčastěji jednostranné postižení ramenního pletence - nemožnost upažení
Dg.
základní je průkaz specifických Ig, bývají přítomné již při prvních klinických příznacích postižení CNS. ELISA
pro diagnózu meningoencefalitidy je podstatné vyšetření MMM - desítky až stovky leukocytů/mm3 (hlavně lymfocyty), obvykle jen mírná preteinorachie do 1g/l
Terapie:
symptomatická, klidový režim na lůžku, často je nutná antiedematózní terapie (manitol), i.v. kortikoidy (dexametason, ev. solumedrol)
podle potřeby antiemetika, antipyretika, analgetika, pentoxyphyllin pro lepší prokrvení mozku