Klíšťová encefalitida

Z KulanWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Kulan (diskuse | příspěvky)
(Založena nová stránka: čeleď Flaviviridae, skupina Togaviry stálý při pokojové teplotě, pasterizace jej spolehlivě ničí vektorem přenosu je klíště, rezervoárem jsou drobní sa…)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 11. 12. 2010, 18:16

čeleď Flaviviridae, skupina Togaviry

stálý při pokojové teplotě, pasterizace jej spolehlivě ničí


vektorem přenosu je klíště, rezervoárem jsou drobní savci, ale také šelmy, kopytníci a dobytek

klíště získá virus sáním krvem přežívá v jeho slinných žlázách, musí se alespoň jednou nasát v každém ze 3 vývojových stadií klíštěte


po přisátí dochází k primárnímu pomnožení viru v podkoží a regionálních uzlinách

krví je pak zanesen do dalších orgánů (pokud se dostane do CNS, tak vyvolá meningoencefalitidu)

tu doprovází opětovný nástup horeček a zhoršení stavu

více je postižena šedá hmota, oblongata a mozeček, přední rohy míšní, zejména krční oblasti

dochází až k nekrózám a degenerativním změnám gangliových buněk s možnými trvalými následky


klinický obraz:

inkubační doba zpravidla 7 - 14 dní

u více než 50% pacientů s postižením CN je dvoufázový průběh

v první fázi (2 - 6 dní) jsou necharakteristické příznaky připomínající chřipku - zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, malátnost a únava

po přechodné úlevě v druhé fázi meningitida, meningoencefalitida, či myelitida

inaparentní forma - bez projvů, dojde k protilátkové odpovědi

abortivní forma - pouze první fáze, bez změn v MMM

'meningitická forma - první i druhá fáze s nástupem meningitidy, vysoké teploty špatně reagující na antipyretika, bolesti hlavy, zřetelné vyjádření horních a dolních meningeálních příznaků, může být světloplachost, nauzea, zvracení, nález v MMM

meningoencefalická forma - navíc ještě kvalitativní i kvantitativní poruchy vědomí, útlum, bradypsychie, delirantní až amentní stavm časté jsou extrapyramidové příznaky s výbavnými extrapyramidovými reflexy, hypomimie, bradykinezem třes prstů, jazyka a očních víček, nepřesná taxe, adiadochokinéza. V akutním stadiu mohou být obrny hlavových nervů, nejčastěj bývá unilaterální postižení n. facialis, vzácněji postižení okohybných nervů

bulbární forma - porucha motoriky v oblasti měkkého patram faryngu, laryngum svědčí pro postižení postranního systému, nejnápadnější je huhňavá řeč a porucha polykání. Pacient je ohrožen aspirací a poruchou unkcí center v oblongatě

encefalomyelitická forma - kromě encefalitidy ještě rozvoj chabých paréz, které jsou následkem léze motoneuronů v předních rozích míšních. Nejčastěji jednostranné postižení ramenního pletence - nemožnost upažení


Dg.

základní je průkaz specifických Ig, bývají přítomné již při prvních klinických příznacích postižení CNS. ELISA

pro diagnózu meningoencefalitidy je podstatné vyšetření MMM - desítky až stovky leukocytů/mm3 (hlavně lymfocyty), obvykle jen mírná preteinorachie do 1g/l


Terapie:

symptomatická, klidový režim na lůžku, často je nutná antiedematózní terapie (manitol), i.v. kortikoidy (dexametason, ev. solumedrol)

podle potřeby antiemetika, antipyretika, analgetika, pentoxyphyllin pro lepší prokrvení mozku

Osobní nástroje