Podpůrná léčba v onkologii
Z KulanWiki
(→Pneumotoxicita) |
(→Pneumotoxicita) |
||
| Řádka 119: | Řádka 119: | ||
* nerovnováha mezi syntézou a degradací kolagenu | * nerovnováha mezi syntézou a degradací kolagenu | ||
* inaktivací plicního antiproteázového systému. | * inaktivací plicního antiproteázového systému. | ||
| + | * některá cytostatika přímo poškozují cévní stěnu | ||
| + | |||
| + | (bleomycin, busulfan) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | nejčastějšími projevy jsou intersticiální akutní pneumonitida s možným přechodem do plicní fibrózy, akutní hypersenzitivní reakce a nekardiální plicní edém. | ||
== Nefrotoxicita == | == Nefrotoxicita == | ||
Verze z 7. 2. 2010, 20:06
U nádorových nemocí se vyskytují nejrůznější obtíže a komplikace, způsobeny progredujícím nádorovým onemocněním nebo jsou v přímé souvislosti s protinádorovou léčbou. Kvalita života nemocných se dá zlepšit adekvátní léčbou.
Obsah |
Poruchy krvetvorby
jsou nejčastějším dávku limitujícím nežádoucím účinkem systémové chemoterapie
Neutropenie
U většiny nemocných se projevuje maximum poklesu jeden až dva týdny od začátku chemoterapie. Účinná protiopatření jsou pouze v podání růstových faktorů myeloidní řady (G-CSF, GM-CSF).
Pokud je neutropenie nekomplikovaná, není obvykle důvodem pro okamžitou terapeutickou intervenci
kortikoidy situaci jen zhoršují, paradoxně v periferní krvi se setkáváme s lepším nálezem. Jediným nálezem často bývá horečka.
Kortikoidy zhoršují permeabilitu cévní stěny, snižují diapedézu, zhoršují fagocytózu neutrofilů.
ATB se preventivně nepodávají z rizika vzniku rezistence.
Růstové faktory meloidní řady (G-CSF, GM-CSF) jsou indikovány pouze u nemocných s rizikem vzniku febrilní neutropenie vyšší než 40%.
Febrilní neutropenie
jde o nejzávažnější a život ohrožující komplikaci při poruše krvetvorby.
Pokles neutrofilů v periferní krvi pod 500/µl + teplota nad 38,5 °C
nutné pátrat po známkách možné infekce (periodont, nosohltan, plíce, perineum, CŽK)
terapie spočívá v:
- Nasazení ATB - G+ i G-, (ATB volby jsou cefalosporiny III.. a IV. generace, piperacilin-tazobactam a karbapenemy)
- antimykotika (flukonazol nebo itrakonazol)
- růstové faktory myeloidní řady (G-CSF, GM-CSF) při komplikacích spojených s generalizovanou mykotickou infekcí, kardiopulmonálním selháváním nebo zánětlivým plicním infiltrátem. Jinak nepřináší žádnou léčebnou výhodu.
Anémie
je nejčastější hematologickou abnormalitou vyskytující se v průběhu nádorového onemocnění
Anémie chronických chorob - poruchy metabolizmu železa (aktivace IL-1 a IL-6 a TNF-α, zkrácení délky přežívání ERY a nedostatečná proliferační odpověď kostní dřeně na ztráty krve (nedostatek EPO).
Také kvůli útluku krvetvorby cytostatiky, krevní ztráty, hemolýza....
Často jsou nutné transfůze. Při radikální radioterapii je žádoucí udržovat hladinu Hb nad 120g/l
Krvácivé komplikace, koagulopatie
Dochází k nim poměrně často. Nádory často produkují látky zasahující do procesu hemostázy, nebo jako NÚ protinádorové léčby.
Nejčastěji v důsledku trombocytopenie, většinou 10. - 15. den po ukončení léčby (později než pokles leukocytů).
Substituční léčba (trombokoncetrát)
NÚ GITu
Stomatitida
edém, enantém, rozvoj ulcerací. Kolagenní degenerace a atrofie epitelu
Prevence spočívá v dokonale sanaci chrupu před zahájením léčby a dietní opatření
Esofagytida
nejčastější hrudní komplikace, časté u radioterapie hrudníku. Může být až limitující toxicita celého léčebného režímu.
Dysfagie různého stupně, odynofagie, bolest na hrudi
obvykle radiační a chemický zánět, často (mikotické) sekundární infekce
opiáty, antacida, nasogastrická sonda, parenterální výživa
Nevolnost/zvracení
velmi časté, poškození sliznice GITu, stimulace area postrema (poblíž IV)
akutní zvracení - ten samý den co protinádorový lék. Nižší intenzita u alkoholiků
oddálené zvracení - 2 - 7 dní po ukončení chemoterapie (nejčastěji cis-platina)
nejčastěji setrony (antagonisté serotoninových receptorů) Nauzea a zvracení nebo metoklopramid s dexametazonem
také kortikoidy
neuroleptika (haloperidol, prochlorperazin..) jsou vhodná k léčbě akutní emeze málo emetogenních cytostatik
Střevní toxicita, průjem, ileózní stav
průjmy obvykle sekreční v důsledku toxického porušení střevní sliznice
ORT
Kardiotoxicita
nejčastěji cytostatika ze skupiny antracyklinů (doxorubicin)
kyslíkové radikály, které vznikají po reakci antracyklinů s ionty železa, poškození membrán
vhodné před léčbou natočit EKG
prevencí je podání dexrazoxanu - snižuje biologickou dostupnost nitrobuněčného železa
Pneumotoxicita
1 - 20%
- nerovnováha mezi oxidanty a antioxidanty
- nerovnováha mezi syntézou a degradací kolagenu
- inaktivací plicního antiproteázového systému.
- některá cytostatika přímo poškozují cévní stěnu
(bleomycin, busulfan)
nejčastějšími projevy jsou intersticiální akutní pneumonitida s možným přechodem do plicní fibrózy, akutní hypersenzitivní reakce a nekardiální plicní edém.
