Nádory plic
Z KulanWiki
(→Karcinom plic) |
|||
| Řádka 77: | Řádka 77: | ||
+ zadopřední a boční RTG snímek hrudníku + CT | + zadopřední a boční RTG snímek hrudníku + CT | ||
| + | na RTG může být patrný [[pleurální exsudát]] velkého objemu, s krví a nádorovými buňkami | ||
Verze z 8. 8. 2010, 21:47
důležité z anamnézy zjistit kouření a z pracovní anamnézy jestli nebyl pacient v uhelných nebo uranových dolech, silikóza, azbestóza, kominík
Obsah |
Benigní nádory plic
nejsou časté
dlaždicový papilom - z povrchového epitelu
adenomy - z bronchiálních žlázek
Prekurzorové léze
dysplazie metaplastického dlaždicového epitelu -> CIS
atypická adenomatózní hyperplazie (z té vznikají hlavně adenokarcinomy)
difúzní
Paraneoplastické syndromy
projevují se u 1 - 10% ca plic
Paraneoplastický syndrom I - produkce různých polypeptidů (ACTH - Cushing), (ADH - hyponatrémie), (PTH, 5-HT)...
Paraneoplastický syndrom II - vzdálené působení
- Lambert-Eatonův myastenický syndrom
- periferní neuropatie
- hypertrofická plicní osteoartropatie - paličkovité prsty s bolestmi
- Hornerova trias - pokud na ní tlačí Pancoastův tumor
Karcinom plic
bronchogenní karcinom je v ČR nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem
je příčinou téměř 1/3 všech smrtí na zhoubné nádory
abnormality jsou nejčastěji u chromozomů
delece chromozomu 3p se objevují u téměř všech malobuněčných a většiny nemalobuněčných karcinomů
mutace p53 se objevuje u 80% malobuněčných a 50% nemalobuněčných karcinomů
Klinické projevy:
- nejčastějším prvním příznakem je kašel (50 - 75% nemocných)
- nejprve většinou suchý a dráždivý, postupně při zánětlivých komplikacích produktivní
- většinou vzniká u kuřáků, kteří už stejně chronickým kašlem trpí, tam je důležitá změna frekvence a charakteru kašle
- hemoptýza se objevuje u 20 - 30%
- bolest na hrudi taktéž v 20 - 30% (způsobena přímou invazí nádoru do pleury nebo hrudní stěny)
- dušnost většinou v pokročilých stádiích onemocnění, způsobena útlakem bronchu nádorem, zvětšenou lymfatickou uzlinou
- útlakem také může vzniknout syndrom horní duté žíly (obrovský otok hlavy, prosáknutí spojivek) -> kortikoidy, ozáření..
- při postižení mediastinálních uzlin nádorovým procesem dochází tlakem na n. recurrens k paréze hlasových vazů (chrapot)
- postižení sympatiku - Hornerova trias (ptóza, mióza, enoftalmus) vzniká při lokalizaci nádoru ve vrcholu plíce (Pancoastův tumor)
- invaze do perikardu může vést k arytmiím, známkám srdečního selhání nebo perikarditidy
- metastázy často do nadledvinek (proto po CT plic a nálezu karcinomu se dělá CT nadledvinek pro metastázy)
Dg.
nezbytná cytologická nebo histologická verifikace a určení rozsahu onemocnění (získaná při bronchoskopii)
+ zadopřední a boční RTG snímek hrudníku + CT
na RTG může být patrný pleurální exsudát velkého objemu, s krví a nádorovými buňkami
Histopatologie
Nemalobuněčné karcinomy: - spíše tendence k lokoregionálnímu šíření - lymfogenně, mají nižší růstovou aktivitu, bývá možná chirurgie, radioterapie
obecně mají hojnou cytoplazmu s malým jádrem
- dlaždicobuněčný karcinom (35 - 65%) - typicky u kuřáků, invazivní, vzniká nejčastěji v hilu, ve stěně bronchu. Má solidní hnízda a pruhy buněk s obšírnou cytoplazmou, můstky, keratinové perly. Vznikají velké nekrotizující léze, pokud se rozpadnout, tak vznikná Joresova kaverna
- adenokarcinom (15 - 35%) - mohou být z bronchů i z plicního parenchymu, vzniká více periferně v plicích, nekuřáci mají nejvíce tento. Roste pomalu, ale metastazuje dříve. Je ho více typů, podle toho z jakých žlázek pochází
- acinární
- papilární
- solidní
- bronchoalveolární - ten nahrazuje původní alveolární výstelku, struktura plic je dobře zachovalá, roste podél sept jako po lešení (vzhled motýlů sedících na plotě), může být mucinózníé
- velkobuněčné karcinomy (5 - 20%) - špatně diferencovaný (tak že nelze říci jestli vznikly z dlaždicového epitelu nebo ze žlázkového), neprodukuje hlen, metastazuje do jater, mozku
chemoterapeutika:
- PG - cisplatina, gemcitabin
- PV - cisplatina, vinorelbin
- CP - karboplatina, paklitaxel
- PD - cisplatina, docetaxel
Malobuněčné karcinomy:
malobuněčné karcinomy (19 - 35%) - jsou agresivnější, v době diagnózy jsou již diseminované, nedají se tedy léčit chirurgicky (malobuněčné jsou moc malé na vyříznutí)
sice jsou "malé", ale jsou 2x větší než lymfocyt, s velkým jádrem, výrazným jadérkem, skrovnou cytoplazmou
šíření hlavně hematogenně (CNS, plíce, játra, nadledviny, kosti, kůže) metastazování - je ze všech nejmalignější
má vysokou spojitost s kouřením, může vyrůstat centrálně nebo na periferii
je to neuroendokrinní nádor (časté paraneoplastické syndromy) - má neurosekreční granula (barvitelná Ig proti membránám - chromograninem)
nejčastější příčina SIADH, ektopické produkce ACTH apod.
malé buňky připomínají oves - ovískový karcinom
u neléčených medián přežití kolem 12 týdnů, při terapii 14 - 20 týdnů
k léčbě se přistupuje jako k systémovému onemocnění
vždy primárně kombinovaná chemoterapie:
PE - cisplatina, etoposid
CDE - cisplatina, adriamycin, etoposid
Neuroendokrinní tumory
tumory buněk co jsou normálně v bronších
- malobuněčný karcinom (nejhorší z nich)
- tumorlet - lokální hyperplazie, např. při chronických fibrózních procesech, tvoří solidní hnízda ovískových buněk
- typický karcinoid - vyrůstá z velkých bronchů, tvoří polypoidní útvary, endobronchiálně, polypózně, chromogranin
- atypický karcinoid - subpleurální, často vícečetně, mitózy, atypie, mohu být nekrózy, horší prognóza, obtížná predikce
tyto karcinoidy jen zřídkakdy vykazují karcinoidový syndrom, jako je u GIT karcinoidů
Sekundární nádory plic
jsou velmi časté při hematogenní diseminaci
- mezenchymové nádory (sarkomy)
- světlobuněčný karcinom ledviny
- pankreas
- žaludek
- thrombangitis obliterans - ucpání cévy v plicích
