Perinatální poškození mozku
Z KulanWiki
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
- | '''dětská mozková obrna''' - neprogresivní neurologický motorický deficit | + | '''dětská mozková obrna''' - neprogresivní neurologický motorický deficit |
příznaky nemusí být patrné při narození | příznaky nemusí být patrné při narození | ||
- | častěji u předčasně narozených dětí | + | častěji u předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní váhou |
+ | příčinou je ischemie nebo hemoragie během porodu | ||
+ | projevy jsou lehké až závažné: | ||
+ | * mentální porucha (může ale nemusí být přítomna) | ||
+ | * může být epilepsie | ||
+ | * motorické projevy: | ||
+ | ** spasticita, dystonie, ataxie/atetóza, paréza | ||
+ | ** dyskinezie (porucha BG) | ||
+ | |||
+ | terapie není, projevy spasticity se dají řešit denervací příslušných svalů až přerušením dorzálních míšních kořenů (selektivní dorzální rizotomie), dyskineze se upravuje Vojtovou metodou | ||
Verze z 4. 6. 2011, 03:36
mozek může být poškozen řadou exogenních faktorů během svého vývoje
pokud vzniknou záhy během gestace, může být poškození bez typických reaktivních změn a být obtížně odlišitelný od vývojových malformací
dětská mozková obrna - neprogresivní neurologický motorický deficit
příznaky nemusí být patrné při narození
častěji u předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní váhou
příčinou je ischemie nebo hemoragie během porodu
projevy jsou lehké až závažné:
- mentální porucha (může ale nemusí být přítomna)
- může být epilepsie
- motorické projevy:
- spasticita, dystonie, ataxie/atetóza, paréza
- dyskinezie (porucha BG)
terapie není, projevy spasticity se dají řešit denervací příslušných svalů až přerušením dorzálních míšních kořenů (selektivní dorzální rizotomie), dyskineze se upravuje Vojtovou metodou
Hemoragie
v perinatálním období je zvýšené riziko intraparenchymálního krvácení, do germinální matrix do místa spojení thalamu a nc. caudatus
komplikující je rozšíření do i do komorového systému nebo subarachnoidálního prostoru
mohou vést k hydrocefalu
Infarkty
mohou vzniknout v v supratentoriální periventrikulární bílé hmotě (periventrikulární leukomalacie)
rezidua takových infarktových lézí jsou křídovitě žluté plaky, složené z nekrotické bílé hmoty a mineralizace
pokud jsou tak rozsáhlé, že postihnou šedou i bílou hmotu, tak vznikají velké cystické léze - multicystická encefalopatie
Kefalohematom - subperiostální hematom nad konvexitou plochých lebních kostí, 1 cm až velikost tenisáku, zduření nepřesahuje okraje postižené kosti
Indentace lební kosti - vtlačení pružné ploché lební kosti, průměr 3-4 cm, na vnitřní straně kosti bývá prasklina
Fraktury - mají tvar štěrbin běžící radiálně a periferně od vyvýšené části kosti, jsou často kombinovány s kefalohematomem
Osteodiastáza okcipitální kosti - posunem v synchondróze může dojít k natržení sinus transversus i k poškození mozkového kmene
Deformace hlavičky - při průchodu úzkými porodními cestami může být mozek tlakově deformován až zhmožděn, venózní spojky vén pia mater a splavy mohou být zpřetrhány. Trhliny mohou zasáhnout falx tentorii nebo splavy. Vzniklé hematomy jsou v subarachnoidálním prostoru. Klinicky je nejzávažnější krvácení z Galenovy vény a krvácení pod tentorium, kde i malé hematomy tlačí na oblongatu, pons a kmen. Nad konvexitou se hematomy vstřebají bez následků.
Subarachnoidální krvácení - drobná ložiska 1 - 10 mm, jsou spíše projevem hypoxické encefalopatie a sepse.
Krvácení do mozkových komor - časté u nedonošených novorozenců, v těžkých případech je krví vyplněn celý komorový systém. Častěji je vyplněna jedna postranní komora. Zdrojem hematomu je většinou prasklý subependymální hematom uložený v buněčné periventrikulární zárodečné vrstvě, kde kapiláry při hypoxii snadno praskají a spojují se ve větší hematom. Vzniká hydrocefalus
Hypoxicko-ischemická encefalopatie novorozenců
vzniká z řady příčin:
- předčasné odlučování placenty
- komprese pupečníku
- nepostupující porod
- porodní trauma CNS
- VVV dýchacích cest
- nadměrná aspirace plodové vody
- PNO
- brániční hernie
- a další faktory, často uváděné také jako příčiny časného asfyktického syndromu
poškození kůry je hlavně u zralých novorozenců (větší nároky na kyslík)