Nádory plic

Z KulanWiki

Verze z 8. 8. 2010, 21:29

důležité z anamnézy zjistit kouření a z pracovní anamnézy jestli nebyl pacient v uhelných nebo uranových dolech, silikóza, azbestóza, kominík

Benigní nádory plic

nejsou časté

dlaždicový papilom - z povrchového epitelu

adenomy - z bronchiálních žlázek

Prekurzorové léze

dysplazie metaplastického dlaždicového epitelu -> CIS

atypická adenomatózní hyperplazie (z té vznikají hlavně adenokarcinomy)

difúzní

Paraneoplastické syndromy

projevují se u 1 - 10% ca plic

Paraneoplastický syndrom I - produkce různých polypeptidů (ACTH - Cushing), (ADH - hyponatrémie), (PTH, 5-HT)...

Paraneoplastický syndrom II - vzdálené působení

• Lambert-Eatonův myastenický syndrom
• periferní neuropatie
• hypertrofická plicní osteoartropatie - paličkovité prsty s bolestmi
• Hornerova trias - pokud na ní tlačí Pancoastův tumor

Karcinom plic

bronchogenní karcinom je v ČR nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem

je příčinou téměř 1/3 všech smrtí na zhoubné nádory

abnormality jsou nejčastěji u chromozomů

delece chromozomu 3p se objevují u téměř všech malobuněčných a většiny nemalobuněčných karcinomů

mutace p53 se objevuje u 80% malobuněčných a 50% nemalobuněčných karcinomů

Klinické projevy:

- nejčastějším prvním příznakem je kašel (50 - 75% nemocných)

- nejprve většinou suchý a dráždivý, postupně při zánětlivých komplikacích produktivní

- většinou vzniká u kuřáků, kteří už stejně chronickým kašlem trpí, tam je důležitá změna frekvence a charakteru kašle

- hemoptýza se objevuje u 20 - 30%

- bolest na hrudi taktéž v 20 - 30% (způsobena přímou invazí nádoru do pleury nebo hrudní stěny)

- dušnost většinou v pokročilých stádiích onemocnění, způsobena útlakem bronchu nádorem, zvětšenou lymfatickou uzlinou

- útlakem také může vzniknout syndrom horní duté žíly (obrovský otok hlavy, prosáknutí spojivek) -> kortikoidy, ozáření..

- při postižení mediastinálních uzlin nádorovým procesem dochází tlakem na n. recurrens k paréze hlasových vazů (chrapot)

- postižení sympatiku - Hornerova trias (ptóza, mióza, enoftalmus) vzniká při lokalizaci nádoru ve vrcholu plíce (Pancoastův tumor)

- invaze do perikardu může vést k arytmiím, známkám srdečního selhání nebo perikarditidy

- metastázy často do nadledvinek (proto po CT plic a nálezu karcinomu se dělá CT nadledvinek pro metastázy)

Dg.

nezbytná cytologická nebo histologická verifikace a určení rozsahu onemocnění (získaná při bronchoskopii)

+ zadopřední a boční RTG snímek hrudníku + CT

Histopatologie

Nemalobuněčné karcinomy: - spíše tendence k lokoregionálnímu šíření - lymfogenně, mají nižší růstovou aktivitu, bývá možná chirurgie, radioterapie

obecně mají hojnou cytoplazmu s malým jádrem

• dlaždicobuněčný karcinom (35 - 65%) - typicky u kuřáků, invazivní, vzniká nejčastěji v hilu, ve stěně bronchu. Má solidní hnízda a pruhy buněk s obšírnou cytoplazmou, můstky, keratinové perly. Vznikají velké nekrotizující léze, pokud se rozpadnout, tak vznikná Joresova kaverna
• adenokarcinom (15 - 35%) - mohou být z bronchů i z plicního parenchymu, vzniká více periferně v plicích, nekuřáci mají nejvíce tento. Roste pomalu, ale metastazuje dříve. Je ho více typů, podle toho z jakých žlázek pochází
  • acinární
  • papilární
  • solidní
  • bronchoalveolární - ten nahrazuje původní alveolární výstelku, struktura plic je dobře zachovalá, roste podél sept jako po lešení (vzhled motýlů sedících na plotě), může být mucinózníé
• velkobuněčné karcinomy (5 - 20%) - špatně diferencovaný (tak že nelze říci jestli vznikly z dlaždicového epitelu nebo ze žlázkového), neprodukuje hlen, metastazuje do jater, mozku

chemoterapeutika:

• PG - cisplatina, gemcitabin
• PV - cisplatina, vinorelbin
• CP - karboplatina, paklitaxel
• PD - cisplatina, docetaxel

Malobuněčné karcinomy:

malobuněčné karcinomy (19 - 35%) - jsou agresivnější, v době diagnózy jsou již diseminované, nedají se tedy léčit chirurgicky (malobuněčné jsou moc malé na vyříznutí)

sice jsou "malé", ale jsou 2x větší než lymfocyt, s velkým jádrem, výrazným jadérkem, skrovnou cytoplazmou

šíření hlavně hematogenně (CNS, plíce, játra, nadledviny, kosti, kůže) metastazování - je ze všech nejmalignější

má vysokou spojitost s kouřením, může vyrůstat centrálně nebo na periferii

je to neuroendokrinní nádor (časté paraneoplastické syndromy) - má neurosekreční granula (barvitelná Ig proti membránám - chromograninem)

nejčastější příčina SIADH, ektopické produkce ACTH apod.

malé buňky připomínají oves - ovískový karcinom

u neléčených medián přežití kolem 12 týdnů, při terapii 14 - 20 týdnů

k léčbě se přistupuje jako k systémovému onemocnění

vždy primárně kombinovaná chemoterapie:

PE - cisplatina, etoposid

CDE - cisplatina, adriamycin, etoposid

Neuroendokrinní tumory

tumory buněk co jsou normálně v bronších

• malobuněčný karcinom (nejhorší z nich)
• tumorlet - lokální hyperplazie, např. při chronických fibrózních procesech, tvoří solidní hnízda ovískových buněk
• typický karcinoid - vyrůstá z velkých bronchů, tvoří polypoidní útvary, endobronchiálně, polypózně, chromogranin
• atypický karcinoid - subpleurální, často vícečetně, mitózy, atypie, mohu být nekrózy, horší prognóza, obtížná predikce

tyto karcinoidy jen zřídkakdy vykazují karcinoidový syndrom, jako je u GIT karcinoidů

Sekundární nádory plic

jsou velmi časté při hematogenní diseminaci

• mezenchymové nádory (sarkomy)
• světlobuněčný karcinom ledviny
• pankreas
• žaludek
• thrombangitis obliterans - ucpání cévy v plicích