Terapie nádorů
Z KulanWiki
(→Radiační terapie) |
|||
Řádka 21: | Řádka 21: | ||
== Radiační terapie == | == Radiační terapie == | ||
- | záření působí na rozpad DNA nádorových buněk, z části přímo samotným dopadem záření na molekuly DNA, více patrně přes interakci s molekulami vody, | + | záření působí na rozpad DNA nádorových buněk, z části přímo samotným dopadem záření na molekuly DNA, více patrně přes interakci s molekulami vody, vzniklé radikály vyvolají vlastní ničivý účinek. |
+ | dlaždicový epitel je citlivý, cylindrický epitel moc citlivý není | ||
'''brachyradioterapie''' - vnitřní ozáření, kdy je zdroj záření umístěn do těsné blízkosti nádoru, nebo přímo do něj. Užívá se Afterloading - nejdříve se do místa zavede kontrastní, ale prázdný nosič, zkontroluje se že je vše na správném místě a až poté se vpraví radiofarmakum. Často se kombinuje se zevním ozářením. Nejširší uplatnění má v gynekologii (karcinom děložního čípku a karcinom děložního hrdla) | '''brachyradioterapie''' - vnitřní ozáření, kdy je zdroj záření umístěn do těsné blízkosti nádoru, nebo přímo do něj. Užívá se Afterloading - nejdříve se do místa zavede kontrastní, ale prázdný nosič, zkontroluje se že je vše na správném místě a až poté se vpraví radiofarmakum. Často se kombinuje se zevním ozářením. Nejširší uplatnění má v gynekologii (karcinom děložního čípku a karcinom děložního hrdla) |
Verze z 22. 6. 2010, 04:25
Chirurgická léčba
chirurgická inoperabilita
- z příčin rozsahu nádoru nebo jeho umístění (lne pevně k velkým cévám, umístěn v mozkovém kmeni, generalizovaný nádor..)
- z interních příčin (stav pacienta je natolik špatný, že operace je příliš velkým rizikem, pokud nelze podat celkovou anestezii apod.)
onkologická inoperabilita
- typ nádoru je nevhodný operovat vzhledem k jeho biologické povaze (meligní lymfom, erysipeloidní karcinom prsu..)
- při příliš mnohotných metastázách
- generalizovaný nádorový proces
chirurgická léčba je významná, často se neindikuje jako primární léčba, ale až v druhém nebo třetím sledu.
Radiační terapie
záření působí na rozpad DNA nádorových buněk, z části přímo samotným dopadem záření na molekuly DNA, více patrně přes interakci s molekulami vody, vzniklé radikály vyvolají vlastní ničivý účinek.
dlaždicový epitel je citlivý, cylindrický epitel moc citlivý není
brachyradioterapie - vnitřní ozáření, kdy je zdroj záření umístěn do těsné blízkosti nádoru, nebo přímo do něj. Užívá se Afterloading - nejdříve se do místa zavede kontrastní, ale prázdný nosič, zkontroluje se že je vše na správném místě a až poté se vpraví radiofarmakum. Často se kombinuje se zevním ozářením. Nejširší uplatnění má v gynekologii (karcinom děložního čípku a karcinom děložního hrdla)
Teleradioterapie - 60Co (např. v gamanoži), 137Cs
Metabolická radioterapie - např. 131I vychytáváno štítnou žlázou, Samarium 153Sm k analgezii kostních metastáz
Terapeutický poměr - (radioterapeutický index) - poměr mezi letální dávkou pro nádor a dávkou tolerovanou zdravými tkáněmi
radiosensitivní - např. seminom, maligní lymfogranulom
radiorezistentní - kostní sarkom, nádory žaludku
radiokurabilita - nekreje se plně s senzitivitou/rezistencí (např. vysoce citlivý malobuněčný plicní karcinom je radioinkurabilní, málo citlivý spinocelulární karcinom kůže se zářením dá vyléčit)
Akutní NÚ radioterapie
celková reakce - nepříliš častá, při ozáření velkých objemů (břicho, hrudník, mozek) . únava, zvracení, nevolnost, slabost, deprese, ztráta aktivity, pokles leukocytů (ohrožení infekcemi)
místní reakce - kožní změny, slizniční změny, radiační pneumonitida, mediastinitida, perikarditida, karditida, radiační cystitida, nefritidam hepatitida, střevní záněty apod. Toxicita se projevuje většinou nejdřív slabým a přechodným zánětem, může přejít v závažnější trvalé poškození.
Chronické NÚ radioterapie
vyvíjejí se později, obvykle po 2 letech, mají trvalý ráz
chronická radiační enteritida, cystitida, neplodnost, katarakta
Chemoterapie
hlavní faktory, kterí mají vliv na léčebný efekt jsou:
1. velikost růstové frakce (čím víc nádorových buněk, tím menší je růstová frakce)
2. celkový počet nádorových buněk - čím víc buněk, tím je většinou větší chemorezistence
3. počet buněk v určitých fázích buněčného cyklu. U některých nádorů platí, že čím víc buněk v S fázi, tím chemosenzitivnější
Mechanizmy rezistence
jedním z nejdůležitějších mechanizmů získané rezistence je exprese MDR1 (multiple drug resistance), který kóduje glykoprotein-P
ten působí eflux exogenních toxinů a endogenních metabolitů z buněk
jeho zvýšená exprese je spojena s chemorezistencí, ale snížená exprese ještě neznamená chemosensitivitu
vyssí koncentrace glykoproteinu-P při relapsu onemocnění
působí na antracykliy, vinka alkaloidy, paklitaxel, etopozid, mitomycin a topotekan
cytostatika glykoproteinem-P neovlivňovaná jsou cyklofosfamid, metotrexát a deriváty platiny