Úzkostné stavy - Historie editací

Kulan: /* Farmakoterapie */

Kulan — Sun, 26 May 2013 18:34:00 GMT

Farmakoterapie

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2013, 18:34
Řádka 217:		Řádka 217:

	== Farmakoterapie ==		== Farmakoterapie ==
		+	úzkostné poruchy se mají léčit antidepresivy, ne anxiolytiky !!
		+
	'''TCA''': downregulace beta-adrenergních rec a alfa2 receptorů, snížení firingu locus coeruleus, inhibice thyrosin hydroxylázy		'''TCA''': downregulace beta-adrenergních rec a alfa2 receptorů, snížení firingu locus coeruleus, inhibice thyrosin hydroxylázy

Kulan v 1. 6. 2011, 16:21

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 16:21:32 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 16:21
Řádka 146:		Řádka 146:
	'''Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení''' (F 43)		'''Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení''' (F 43)

-	Zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to '''1. výjimečně zatěžující životní události'''‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo '''významné životní změny'''‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.	+	Zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to '''1. výjimečně zatěžující životní události'''‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo '''2. významné životní změny'''‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.


Řádka 167:		Řádka 167:
	'''Disociativní (konverzní) porucha''' (F 44)		'''Disociativní (konverzní) porucha''' (F 44)

-	Částečná nebo úplná ztráta normálního spojení mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je–li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo	+	Částečná nebo úplná '''ztráta''' normálního '''spojení mezi vzpomínkami''' na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ '''a ovládání tělesných pohybů'''. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je–li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo
	interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že		interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že
	ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.		ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.
Řádka 173:		Řádka 173:
	* začátek a konec stavů náhlý		* začátek a konec stavů náhlý
	* časté popření zřejmých problémů		* časté popření zřejmých problémů
-	* disociační amnézie	+	* '''disociační amnézie''' - nepamatuje si různé části, ale existuje jedno společné jádro nevybavitelné ani v bdělém stavu. Často ve spojení s válkou, smrtí..
-	* disociační fuga	+	* '''disociační fuga''' - amnézie na organizované cestování, spojení s alkoholem, při katastrofách, válce
-	* disociační stupor	+	* disociační stupor - stupor (volní pohyby jsou výrazně omezeny) bez tělesné příčiny, následkem stresu
	* trans a stavy posedlosti		* trans a stavy posedlosti

Kulan v 1. 6. 2011, 14:41

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 14:41:27 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 14:41
Řádka 146:		Řádka 146:
	'''Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení''' (F 43)		'''Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení''' (F 43)

-	~~Tato kategorie se liší od jiných tím‚ že zahrnuje~~ poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též	+	Zahrnuje poruchy‚ které lze identifikovat nejen na základě symptomalogie a průběhu‚ ale též na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to '''1. výjimečně zatěžující životní události'''‚ vyvolávající akutní reakci na stres nebo '''významné životní změny'''‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
-	na základě jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní ~~události‚~~ vyvolávající akutní reakci na	+
-	stres nebo významné životní ~~změny‚~~ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To	+
-	znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.	+

Kulan v 1. 6. 2011, 14:34

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 14:34:49 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 14:34
Řádka 218:		Řádka 218:


		+
		+	== Farmakoterapie ==
		+	'''TCA''': downregulace beta-adrenergních rec a alfa2 receptorů, snížení firingu locus coeruleus, inhibice thyrosin hydroxylázy
		+
		+	'''SSRI''': downregulace beta-rec., stimulace 5-HT<sub>1A</sub> receptorů v nc.raphe -> snížení firingu locus coeruleus
		+
		+	'''BZD''': agonismus GABA
		+
		+	'''Buspiron''': stimulace a následně upregulace 5-HT<sub>1A</sub> receptorů a nc.raphe -> snížení firingu locus coeruleus



	[[category:Psychiatrie]]		[[category:Psychiatrie]]

Kulan v 1. 6. 2011, 13:50

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 13:50:22 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 13:50
Řádka 70:		Řádka 70:
	Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují		Skupina poruch‚ kde je úzkost vyvolána pouze nebo převážně v určitých dobře definovaných situacích‚ které nejsou za běžných okolností nebezpečné. Pacient se těmto situacím vyhýbá‚ a pokud tak neučiní‚ trpí v nich strachem. Zájem pacienta se soustřed'uje na jednotlivé příznaky‚ jako je palpitace nebo pocit na omdlení‚ a často jsou spojeny s druhotným strachem ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Myšlenky na účast ve „fobické” situaci vzbuzují
	u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci		u pacienta anticipační úzkost. Fobická úzkost a deprese často existují vedle sebe. Zda jsou nutné obě diagnózy‚ fobická úzkost a depresivní epizoda nebo pouze jedna z nich‚ je určeno časovým průběhem obou poruch a terapeutickou úvahou při lékařské konzultaci
-
-	~~např. při fobii:~~
-	* emoce - úzkost, strach
-	* myšlenky: ''dostanu IM, zemřu, nikdo mi nepomůže, už je to zase tady''
-	* projevy: zvýšení tlaku, palpitace, dušnost
-	* chování: sednout si, počkat než to skončí, ale soustředěnost na sebe -> roste úzkost a strach = bludný kruh úzkosti
-
-	* agorafobie - strach i z přílišné vzdálenosti od lékaře a pomoci, při silné vazbě na matku v dětství
-

	úzkost vyvolávají konkrétní vnější objekty nebo situace (které běžně nebezpečné nejsou)		úzkost vyvolávají konkrétní vnější objekty nebo situace (které běžně nebezpečné nejsou)
Řádka 85:		Řádka 76:
	* vyhýbavé chování		* vyhýbavé chování
	* deprese		* deprese
		+	* emoce - úzkost, strach
		+	* myšlenky: ''dostanu IM, zemřu, nikdo mi nepomůže, už je to zase tady''
		+	* projevy: zvýšení tlaku, palpitace, dušnost
		+	* chování: sednout si, počkat než to skončí, ale soustředěnost na sebe -> roste úzkost a strach = bludný kruh úzkosti

		+	* '''agorafobie''' - strach i z přílišné vzdálenosti od lékaře a pomoci, při silné vazbě na matku v dětství
		+	* '''sociální fobie'''


-		+	KBT model - relaxační (kontrolované) dýchání, kognitivní restrukturalizace, změny chování, nácvik sociálních dovedností, expozice
-		+
-	KBT model - relaxační (kontrolované) dýchání, kognitivní restrukturalizace, změny chování	+

	antidepresiva, nástup účinku 4 - 6 týdnů		antidepresiva, nástup účinku 4 - 6 týdnů

Kulan v 1. 6. 2011, 12:26

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 12:26:38 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 12:26
Řádka 142:		Řádka 142:

	Th:		Th:
		+	* KBT
	* klomipramin		* klomipramin
	* SSRI		* SSRI

Kulan v 1. 6. 2011, 04:40

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 04:40:30 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 04:40
Řádka 105:		Řádka 105:

	(porucha v periakveduktální šedi, nc. raphe dorsalis)		(porucha v periakveduktální šedi, nc. raphe dorsalis)
		+
		+	Th: (jako u agorafobie) -
		+	* KBT (event. psychodynamická, rodinná psychoterapie)
		+	* TCA (imipramin, klomipramin)
		+	* SSRI
		+	* IMAO
		+	* BZD


Řádka 112:		Řádka 119:

	(porucha v amygdale, BNST)		(porucha v amygdale, BNST)
		+
		+	Th: - široké
		+	* SSRI, TCA, IMAO, BZD, buspiron, antihistaminika, SNRI
		+	* KBT, krátká dynamická psychoterapie, skupinová psychoterapie, partnerská a rodinná terapie


Řádka 119:		Řádka 130:
	hodnocen samostatně. Jsou-li úzkostné a depresivní příznaky natolik závažné‚ aby opravňovaly samostatné diagnózy‚ měly by být zaznamenány obě a této položky by nemělo být užito. Velice častá a neléčená, časté suicidální pokusy.		hodnocen samostatně. Jsou-li úzkostné a depresivní příznaky natolik závažné‚ aby opravňovaly samostatné diagnózy‚ měly by být zaznamenány obě a této položky by nemělo být užito. Velice častá a neléčená, časté suicidální pokusy.

		+	Th:
		+	* SSRI, TAD, SNRI, IMAO, BZD
		+	* psychoterapie
		+	** KBT

	'''Obscedantně kompulzivní porucha''' (F 42)		'''Obscedantně kompulzivní porucha''' (F 42)
Řádka 125:		Řádka 140:

	porucha v bazálních gangliích, kůře i limbickém systému		porucha v bazálních gangliích, kůře i limbickém systému
		+
		+	Th:
		+	* klomipramin
		+	* SSRI
		+	* ev. lithium, buspiron, BZD, antipsychotika
		+

Kulan v 1. 6. 2011, 03:48

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 03:48:19 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 03:48
Řádka 140:		Řádka 140:


-	'''[[Posttraumatická stresová ~~porucaha~~]]''' (F 43.1)	+	'''[[Posttraumatická stresová porucha]]''' (F 43.1)

Kulan v 1. 6. 2011, 03:47

Kulan — Wed, 01 Jun 2011 03:47:37 GMT

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2011, 03:47
Řádka 63:		Řádka 63:
	* somatizace -> somatoformní poruchy		* somatizace -> somatoformní poruchy

		+
		+	''úzkostné poruchy nemohou být psychotické stavy''

	'''Fobie''' (F 40)		'''Fobie''' (F 40)
Řádka 100:		Řádka 102:
	'''Panická porucha''' (epizodická záchvatovitá úzkost) (F 41.0)		'''Panická porucha''' (epizodická záchvatovitá úzkost) (F 41.0)

-	Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.	+	Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které '''nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci''' nebo souhru okolností‚ a '''jsou proto nepředvídatelné'''. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.

	(porucha v periakveduktální šedi, nc. raphe dorsalis)		(porucha v periakveduktální šedi, nc. raphe dorsalis)
Řádka 107:		Řádka 109:
	'''Generalizovaná úzkostná porucha''' (F 41.1)		'''Generalizovaná úzkostná porucha''' (F 41.1)

-	Základní vlastností je generalizovaná a přetrvávající ~~úzkost‚~~ která není vztažena na žádné zvláštní zevní ~~okolnosti‚~~ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.	+	Základní vlastností je generalizovaná a '''přetrvávající úzkost'''‚ která '''není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti'''‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). '''Nejsou přítomny ataky.''' Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.

	(porucha v amygdale, BNST)		(porucha v amygdale, BNST)


-	'''Smíšená ~~úzkostná~~ porucha''' (F 41.2)	+	'''Smíšená úzkostně depresivní porucha''' (F 41.2)
-		+
-	~~Přítomny příznaky úzkosti i deprese‚ ale žádný zřetelně nepřevažuje a žádný není vyjádřen natolik‚ aby opravňoval k diagnóze‚ pokud by byl~~	+
-	hodnocen samostatně. Jsou-li úzkostné a depresivní příznaky natolik závažné‚ aby opravňovaly samostatné diagnózy‚ měly by být zaznamenány obě a této položky by nemělo být užito.	+

		+	Přítomny '''příznaky úzkosti i deprese'''‚ ale žádný zřetelně nepřevažuje a žádný není vyjádřen natolik‚ aby opravňoval k diagnóze‚ pokud by byl
		+	hodnocen samostatně. Jsou-li úzkostné a depresivní příznaky natolik závažné‚ aby opravňovaly samostatné diagnózy‚ měly by být zaznamenány obě a této položky by nemělo být užito. Velice častá a neléčená, časté suicidální pokusy.


Řádka 132:		Řádka 133:
	stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To		stres nebo významné životní změny‚ vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace. Ačkoliv méně závažné psychosociální stresy („životní události”) mohou vyvolat začátek nebo přispět k obrazu širokého okruhu poruch‚ zařazených v této kapitole na jiném místě. Důležitost těchto stavů pro etiologii není vždy jasná. V každém konkrétním případě lze zjistit závislost na individuální‚ často idiosynkratické citlivosti a zranitelnosti. To
	znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.		znamená‚ že životní události nejsou ani nezbytným‚ ani dostatečným faktorem k vysvětlení vzniku onemocnění a jeho typu. Naproti tomu o chorobách‚ zmíněných v této kapitole‚ se domníváme‚ že vznikají vždycky jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého traumatu. Stresová událost nebo trvalé nepříznivé okolnosti jsou prvotním a nejdůležitějším příčinným faktorem‚ a toto onemocnění by bez tohoto vlivu nemělo vzniknout. Onemocnění v tomto oddíle tak mohou být považována za maladaptivní odpovědi na těžký nebo trvalý stres‚ kde selhaly mechanismy úspěšného vyrovnání s ním‚ což vede k narušení sociálního fungování nemocného.
		+
		+
		+	'''Akutní reakce na stres''' (F 43.0)
		+
		+	trvá několik hodin až dní, po fyzickém či duševním stresu - vážném ohrožení bezpečnosti či somatické integrity (pohroma, úraz, napadení, ztráta), ustrnutí až stupor, hyperaktivita
		+
		+
		+	'''[[Posttraumatická stresová porucaha]]''' (F 43.1)
		+
		+
		+	'''Poruchy přizpůsobení''' (F 43.2)
		+
		+	Abnormní reakce (formou či obsahem), která se rozvíjí '''do 1 měsíce po stresující události''' či životní změně, nedostaví se obvyklá adaptace (odloučení, ztráta, migrace, status uprchlíka, vážná nemoc,…)
		+	Projevy se velmi různí: deprese, úzkost, obavy, neschopnost řešit a plánovat, sklony k dramatickému chování, mohou se přidružit poruchy chování či regresivní jevy. Trvání do 6 měs. (kromě protrahované depresívní reakce, která trvá do 2 let)
		+
		+


	'''Disociativní (konverzní) porucha''' (F 44)		'''Disociativní (konverzní) porucha''' (F 44)

-	~~částečná~~ nebo úplná ztráta ~~normální integrace~~ mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je–li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo	+	Částečná nebo úplná ztráta normálního spojení mezi vzpomínkami na minulost‚ uvědomění si vlastní identity a bezprostředních pocitů‚ a ovládání tělesných pohybů. Všechny typy disociativních poruch mají tendenci opakování po několika týdnech nebo měsících‚ zvláště jestliže jejich výskyt byl spojen s traumatizující životní událostí. Chroničtější poruchy‚ zejména obrny a anestezie mohou vzniknout‚ je–li začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo
	interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že		interpersonálními obtížemi. Tyto poruchy byly dříve zařazovány jako různé typy „konverzní hysterie”. Předpokládá se jejich psychogenní původ‚ jsou těsně časově spojeny s traumatickou událostí‚ s neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo porušenými vzájemnými vztahy. Příznaky často ukazují pacientovu představu o tom‚ jak má vypadat somatická choroba. Lékařské vyšetření neodhalí žádnou známou interní ani neurologickou poruchu. Dále je průkazné‚ že
-	ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby	+	ztráta funkce je výrazem emočního konfliktu nebo potřeby. Příznaky se mohou vyvinout v těsné závislosti na psychologickém stresu a často se objeví náhle. Zde jsou uvedeny pouze poruchy tělesných funkcí‚ které jsou normálně řízeny vůlí a ztráta citlivosti. Poruchy spojené s bolestí a dalším komplexem tělesných pocitů zprostředkovaných vegetativním nervovým systémem jsou zařazeny pod somatoformními poruchami (F45.0). Vždy si musíme uvědomovat možnost pozdního objevení vážné tělesné nebo duševní choroby.
		+	* spojeny s neřešitelnými problémy, narušenými vztahy -> afekt se transformuje do příznaků
		+	* začátek a konec stavů náhlý
		+	* časté popření zřejmých problémů
		+	* disociační amnézie
		+	* disociační fuga
		+	* disociační stupor
		+	* trans a stavy posedlosti
		+


	'''Somatoformní poruchy''' (F 45)		'''Somatoformní poruchy''' (F 45)
-	Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta.	+
		+	Hlavním rysem je opakovaná stížnost na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetřování i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékaře‚ že obtíže nemají fyzickou podstatu. Pokud existuje nějaká tělesná nemoc‚ pak nevysvětluje rozsah a podstatu potíží nebo příznaků a nešťastnost a zaujetí pacienta. Dlouho odmítá připustit jiný než tělesný původ (i když problémy v životě zřejmé), hluboce přesvědčeni o somatické příčině.
		+
		+
		+	'''Somatizační porucha''' (F 45.0)
		+
		+	Hlavním symptomem jsou '''mnohočetné'''‚ recidivující a '''často se měnící''' tělesné symptomy‚ alespoň dva roky trvající. Nejčastěji GIT, kůže, sexuální a menstruační potíže. Většina pacientů má dlouhou komplikovanou anamnézu kontaktu s obvodními lékaři i specialisty. Během tohoto kontaktu bylo provedeno mnoho zkoušek s negativním výsledkem a zbytečné explorativní operace. Symptomy se mohou týkat jakékoli části těla nebo systému. Průběh choroby je chronický a kolísavý‚ a je často spojen s narušením sociálních‚ rodinných a interpersonálních vztahů. Krátkodobé (méně než dva roky) a méně výrazné symptomy by měly být zařazovány jako nediferencovaná somatizační porucha. Je častý sekundární abusus farmak.
		+
		+
		+	'''Hypochondrická porucha''' (F 45.2)
		+
		+	Základním rysem je přetrvávající se '''zabývání myšlenkami‚ že pacient má jednu nebo více''' závažných a progresivních somatických nemocí‚ které se projevují trvalými somatickými potížemi nebo trvalým zabýváním vlastním fyzickým vzhledem. Normální nebo běžné pocity a jevy často pacienti interpretují jako abnormální a zneklidňující. '''Pozornost je obvykle zaměřena pouze na jeden nebo dva orgány''' nebo tělesné systémy. Výrazná deprese a úzkost je často vyjádřena a může opravňovat k další samostatné diagnóze. Je velmi manipulativní. Dysmorfofobie. 4 – 6 % všech ambulantních pacientů
		+
		+
		+
		+	'''Somatoformní vegetativní dysfunkce''' (F 45.3)
		+
		+	Symptomy jsou pacientem prezentovány tak‚ jako by byly způsobeny tělesnou nemocí systému nebo orgánu‚ který je převážně nebo úplně řízen vegetativní inervací‚ tj. kardiovaskulární‚ gastrointestinální‚ respirační a urogenitální systém. Příznaky jsou většinou dvojího typu‚ žádný z nich přitom nesvědčí pro somatickou poruchu orgánu nebo systému‚ kterých se má týkat. První skupinou jsou stížnosti‚ které jsou založeny na objektivních známkách vegetativního podráždění jako palpitace‚ pocení‚ červenání‚ třes a strach a obavy z možnosti somatické choroby. Druhým typem jsou subjektivní stesky nespecifického
		+	typu‚ které se různě mění‚ jako prchavé bolesti‚ pocity pálení‚ tíže‚ napětí a pocity naplnění nebo roztažení‚ které pacient vztahuje na různé orgány a systémy.
		+
		+
		+	'''Perzistující somatoformní bolestivá porucha''' (F 45.4)
		+
		+	Stížnost na přetrvávající‚ těžkou a zneklidňující bolest‚ která nemůže být plně vysvětlena fyziologickým procesem nebo somatickou poruchou a která se objevuje v souvislosti s citovým konfliktem nebo psychosociálními problémy‚ které jsou natolik výrazné‚ že dovolují závěry o tom‚ že jsou hlavními příčinnými vlivy. Jejich výsledkem je většinou zřetelný vzestup podpory a pozornosti‚ buď lékaře nebo jiné osoby. Sem nezahrnujte bolesti předpokládaného psychického původu v průběhu depresivních poruch nebo schizofrenie. Nejčastěji postihují hlavu, páteř.
		+
		+
		+
		+	'''Neurastenie''' (F 48.0)
		+
		+	V projevech této nemoci se objevují bohaté variace podle různých kultur. Vyskytují se dva typy‚ které se do značné míry překrývají. U '''1. typu''' jde o obtíže‚ dané '''zvýšenou únavností po duševním úsilí'''‚ často spojené s určitým poklesem výkonnosti v zaměstnání‚ týkajícím se vyrovnávání s běžnými denními úkoly. Duševní únavnost je popisována jako nepříjemná vtíravost nevhodných asociací nebo vzpomínek‚ obtížnost koncentrace a všeobecně neefektivní myšlení. U '''2. typu''' jsou zdůrazněny pocity tělesné nebo fyzické slabosti a '''vyčerpání po minimálni námaze'''‚ spojené s pocity svalové bolesti a neschopnosti relaxovat. U obou typů jsou běžně přítomny různé nepříjemné pocity jako závratě‚ tenzní bolesti hlavy‚ pocit celkové nestability. Pacienti mají obavu ze zhoršení duševního a tělesného zdraví‚ je přítomna zvýšená podrážděnost‚ anhedonie a v mírném stupni deprese a úzkost. Spánek je často porušen ve své počáteční a střední fází‚ ale může být přítomna i výrazná hypersomnie.
		+
		+




-	~~''úzkostné poruchy nemohou být psychotické stavy''~~

	[[category:Psychiatrie]]		[[category:Psychiatrie]]

Kulan v 31. 5. 2011, 23:06

Kulan — Tue, 31 May 2011 23:06:54 GMT

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2011, 23:06
Řádka 1:		Řádka 1:
	= neurózy, neurotické poruchy		= neurózy, neurotické poruchy

		+	u cca 10% populace, častěji u lidí s chronickým somatickým onemocněním (a ti jsou naopak náchylnější k úzkostným poruchám)

-	~~úzkost - primárně lidská emoce~~

-	nepříjemný strach z něčeho nekonkrétního, nemá konkrétní obsah, pocit strach a obav, vnitřní napětí, tenze	+	'''ÚZKOST'''
-		+	* primárně lidská emoce
-		+	* nepříjemný strach z něčeho nekonkrétního, nemá konkrétní obsah, pocit strach a obav, vnitřní napětí, tenze
-	~~amygdala - centrum strachu~~	+	* hlavním příznakem je úzkost doprovázená tělesnými projevy (aktivace sympatiku)
-		+	* lůžkové jádro (bed nucleus of striae terminalis) - centrum úzkosti (amygdala - centrum strachu)
-	lůžkové jádro (bed nucleus of striae terminalis) - centrum úzkosti	+	* jdou ruku v ruce, úzkost je daň za nepoznání strachu
-		+	* vede k vyhýbavému chování
-	jdou ruku v ruce, úzkost je daň za nepoznání strachu	+
-		+
-		+
-		+
-	~~doprovázený tělesnými projevy~~	+
-		+
-	~~(aktivace sympatiku - palpitace, knedlík v krku, neschopnost se nadechnout, GIT obtíže, třesy, závratě, tinitus, uro-infekce)~~	+


Řádka 25:		Řádka 18:

	při úzkosti teče z prstu méně krve než v klidu		při úzkosti teče z prstu méně krve než v klidu
-
-	~~panická ataka (nával úzkosti) organismus nepoškodí~~

	trvalá úzkost x záchvatovitá		trvalá úzkost x záchvatovitá
Řádka 32:		Řádka 23:
	mírné formy až panické ataky (minuty)		mírné formy až panické ataky (minuty)

-	~~vede k vyhýbavému chování~~	+
		+	'''panická ataka'''
		+	* náhlý záchvat masivní úzkosti
		+	* vegetativní příznaky
		+	* sekundární strach ze smrti (i když panická ataka organismus nepoškodí)
		+	* trvá minuty
		+	* po záchvatu vyčerpání, únava
		+	* nastupuje trvalý strach z možnosti opakování ataky
		+
		+
		+	'''vegetativní příznaky'''
		+	* palpitace, tachykardie až extrasystoly
		+	* svírání či tlak na hrudi
		+	* knedlík v krku, neschopnost se nadechnout
		+	* GIT obtíže, pocit na zvracení
		+	* třesy, mravenčení
		+	* návaly horka či chladu
		+	* závratě, točení hlavy
		+	* tinitus
		+	* (častěji uro-infekce)
		+


Řádka 64:		Řádka 75:
	* chování: sednout si, počkat než to skončí, ale soustředěnost na sebe -> roste úzkost a strach = bludný kruh úzkosti		* chování: sednout si, počkat než to skončí, ale soustředěnost na sebe -> roste úzkost a strach = bludný kruh úzkosti

-	(agorafobie, při silné vazbě na matku v dětství)	+	* agorafobie - strach i z přílišné vzdálenosti od lékaře a pomoci, při silné vazbě na matku v dětství
		+
		+
		+	úzkost vyvolávají konkrétní vnější objekty nebo situace (které běžně nebezpečné nejsou)
		+	* sekundárně se připojuje strach ze ztráty sebekontroly, z nemoci, ze smrti
		+	* ANTICIPAČNÍ ÚZKOST
		+	* vyhýbavé chování
		+	* deprese
		+
		+
		+
		+

	KBT model - relaxační (kontrolované) dýchání, kognitivní restrukturalizace, změny chování		KBT model - relaxační (kontrolované) dýchání, kognitivní restrukturalizace, změny chování
Řádka 71:		Řádka 93:

	na akutní záchvat benzodiazepiny		na akutní záchvat benzodiazepiny
		+
		+
		+	'''JINÉ ÚZKOSTNÉ STAVY''' (F 41) - ''úzkost není omezena na žádnou konkrétní situaci''


Řádka 76:		Řádka 101:

	Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.		Základním projevem jsou recidivující ataky těžké úzkosti (panika)‚ které nejsou omezeny na nějakou zvláštní situaci nebo souhru okolností‚ a jsou proto nepředvídatelné. Podobně jako u jiných úzkostných poruch dominují náhlé palpitace‚ bolesti na hrudi‚ pocity dušení‚ závratě a pocit neskutečnosti (depersonalizace nebo derealizace). Často je sekundární strach ze smrti‚ ztráty sebeovládání nebo zešílení. Panickou poruchu bychom neměli považovat za hlavní diagnózu‚ pokud na začátku ataky má pacient depresi‚ protože pak jsou panické ataky pravděpodobně sekundárním projevem deprese.
		+
		+	(porucha v periakveduktální šedi, nc. raphe dorsalis)


Řádka 81:		Řádka 108:

	Základní vlastností je generalizovaná a přetrvávající úzkost‚ která není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.		Základní vlastností je generalizovaná a přetrvávající úzkost‚ která není vztažena na žádné zvláštní zevní okolnosti‚ ani se nevyskytuje převážně v závislosti na nich (tj. je „volně těkající”). Hlavní příznaky jsou různé. Většinou jde o pocity nervozity‚ třes‚ svalové napětí‚ pocení‚ světloplachost‚ palpitace‚ závratě a tlak v epigastriu. Často jsou přítomny strach a jiné obavy‚ že pacient sám nebo jeho příbuzní brzy onemocní nebo budou mít nehodu.
		+
		+	(porucha v amygdale, BNST)


Řádka 93:		Řádka 122:

	Vtíravými myšlenkami jsou nápady‚ představy nebo popudy‚ které znovu a znovu vstupují do mysli pacienta ve stále stejné formě. Pro pacienta jsou téměř vždy obtížné. Snaží se jim často klást odpor‚ ale bez úspěchu. Považuje je za své vlastní‚ ačkoliv jsou mimovolní a často odporné. Nutkavé činy nebo rituály jsou stereotypní a stále opakované. Nemusí být ani příjemné‚ ani vést k realizaci užitečných úkolů. Jejich účelem je zabránit nějaké objektivně nepravděpodobné události‚ často znamenající škodu pro postiženého‚ nebo jím vyvolané‚ o níž se postižený domnívá‚ že by jinak nastala. Jedinec obvykle považuje toto chování za bezúčelné nebo nesmyslné a opakovaně se pokouší mu odolat. Úzkost je přítomna téměř vždy a zhoršuje se‚ pokud postižený nutkání odolá.		Vtíravými myšlenkami jsou nápady‚ představy nebo popudy‚ které znovu a znovu vstupují do mysli pacienta ve stále stejné formě. Pro pacienta jsou téměř vždy obtížné. Snaží se jim často klást odpor‚ ale bez úspěchu. Považuje je za své vlastní‚ ačkoliv jsou mimovolní a často odporné. Nutkavé činy nebo rituály jsou stereotypní a stále opakované. Nemusí být ani příjemné‚ ani vést k realizaci užitečných úkolů. Jejich účelem je zabránit nějaké objektivně nepravděpodobné události‚ často znamenající škodu pro postiženého‚ nebo jím vyvolané‚ o níž se postižený domnívá‚ že by jinak nastala. Jedinec obvykle považuje toto chování za bezúčelné nebo nesmyslné a opakovaně se pokouší mu odolat. Úzkost je přítomna téměř vždy a zhoršuje se‚ pokud postižený nutkání odolá.
		+
		+	porucha v bazálních gangliích, kůře i limbickém systému