Ukázat zdroj

nejčastější infekce u dětí 

3/4 respiračních infekcí je vyvoláno viry 


== Infekce nosu a nosohltanu ==
rýma + bolest v krku 

primární etiologická agens: [[rhinoviry]] (více než 50%), [[koronaviry]], a ostatní respirační viry (kromě virů chřipky, u které rýma nebývá) 

následuje sekundární bakteriální infekce (změna vzhledu sekretu na nažloutlý hnisavý) - [Haemophilus influenzae], [[Staphylococcus aureus]], [[Streptococcus pneumoniae]]. 

(chronicky také klebsiely) 


virologické vyšetření je zbytečné, bakteriologické u nehnisavé nekomplikované rýmy také. 

výtěr z hltanu pouze při pátrání po nosičství [[Neisseria meningitidis]] a pro záchyt původce dávivého kašle ([[Bordetella pertussis]] a [[Bordetella parapertussis]])



== Infekce orofaryngu ==

většina '''akutních tonsilitid''' a faryngitid je virového původu ([[rhinoviry]], [[koronaviry]], adenoviry), virologická diagnostika není důležitá, důležité z hlediska pozdních následků však je potvrdit nebo vyloučit akutní tonsilitidu vyvolanou [[streptococcus pyogenes]], (ev. záškrt) 

Dg: kultivace z výtěru (stěr tonsil a zadní strany hltanu) 

existují i rychlé diagnostické postupu k detekci s. pyogenes, založené na imunochem. reakcích, jsou vysoce specifické a rychlé, během návštěvy pacienta v ordinaci

Th: u s. pyogenes jednoznačně [[Antibiotika#Penciciliny|penicilin]], ev. při alergii makrolidy, bývá dobrá reakce během dvou dnů 

pokud nezabere, jde patrně o anaeroby (linkosamidy, potencované peniciliny)

* katarální angína 
* folikulární angína 
* lakunární angína 
* pseudomembranózní angína - difterie (záškrt)

klinický obraz je však prakticky nerozlišitelný 

* Hynkova kropenatá faryngitis - drobně skvrnitý charakter (rozšířené cévky, ne petechie) zanícené sliznice faryngu a patra svědčí spíše pro virovou etiologii 
* adenoviry - typické zvětšení lymfatických folikulů, které vyvstávají pod povrchem sliznice + zřetelné postižení spojivek (folikulární konjunktivitida) 
* EBV-tonsilitida - povláčky až pablány na patrových mandlích (+ lymfadenopatie) 
* chřipková faryngitida - převládají celkové příznaky (horečka, únavnost, bolesti svalů) 
* streptokoková infekce - stejnoměrně šarlatová a zduřelá sliznice tonsil a okolí, případně s petechiemi na patře + nepřítomnost rýmy a kašle 
* herpangina - drobné puchýřnaté léze na patrových obloucích, brzy prasknou, které vyvolají [[coxsackie]] 
* nápadně bělavé povlaky u moučnivky (soor) u výrazně oslabených jedinců 
* Plaut-Vincentova angína - nekrotizující až gangrenózní vzhled, smíšená anaerobní flóra fusobakterií a spirochet (velmi vzácné

== Infekce středního ucha z vedlejších dutin nosních ==
'''Akutní otitis media''' a '''akutní sinusitidy''' - většinou respirační viry, ev. mycoplasma pneumoniae 

hnisavá bakteriální infekce bývá až sekundární ([[streptococcus pneumoniae]], [[Haemophilus influenzae]], méně často i [[staphylococcus aureus]] a [[streptococcus pyogenes]]) 

poměrně často však i anaeroby (bacteroides..) 

komplikací bývají mastoiditis a hnisavá meningitida, ev. trombóza sinus cavernosus 


'''Chronická otitida''' - především [[pseudomonas aeruginosa]], [[proteus mirabilis]] 


Dg: nejdůležitější je kultivace bakteriálního původce - sekret ze středouší po paracentéze nebo spontánní perforaci, ev. výtěr ze zvukovodu 

u sinusitid vyšetřovat výplach dutiny sterilním fyziologickým roztokem


terapie: aminopeniciliny, cefalosporiny, kotrimoxazol, linkosamidy, makrolidy 



== Epiglotitida ==
těžký akutní zánět (flegmóna) epiglotis a okolí, vyvolává především [[Haemophilus influenzae]] typ B 

děti 1-5 let, průměr kolem 3.roku 

rychlá progrese, hrozí obturace dýchacích cest

může ohrozit život postiženého dítěte, '''jde o urgentní stav'''

akutní začátek – horečka, silná bolest v krku, dysfagie, dítě nápadně klidné a apatické, sedí v předklonu, afonické, sliní, inspirační dušnost se stridorem a zatahováním


bakteriologickému vyšetření se vyhýbáme, pokus o odběr by mohl vyvolat laryngospasmus 

vzhledem k závažnosti stavu se na výsledek bakteriologie nečeká, je však vhodné odebrat krev na hemokulturu 

u dítěte zajistit průchodnost dýchacích cest, nasadit kortikoidy + ATB účinné proti hemofilům (amoxicilin s klavulanátem, cefuroxim, ceftriaxon, chloramfenikol)


dnes se již v ČR vyskytuje vzácně díky očkování

== Laryngitis ==
postižení hlasivek -> chrapot 

nejdůležitějšími původci - viry parainfluenzy, chřipky a RS-virus

virologické vyšetření má význam (především expresní virologická diagnostika imunoenzymaticky) především z hlediska epidemiologického, na začátku chřipkové sezóny zjistit který kmen viru chřipky se hodlá šířit v populaci

z bakterií chlamydia pneumoniae, [[Corynebacterium diptheriae]] - záškrt (croup) - pseudomembranózní laryngotracheitida

vyšetření na záškrt je nezbytné (stěry z pablán se kultivují na Loefflerově půdě a na půdách s teluričitanem) 

v terapii záškrtu antibiotika (penicilin) nestačí, musí se pasivně imunizovat sérem proti difterickému toxinu

== Bronchitidy ==
většina dětských bronchitid je virového původu (chřipka, adenoviry, parainfluenzaviry, RS-virus) 

sekundární bakteriologické patogeny - pneumokoky, hemofily, branhamely, s. aureus 

primární patogen - mycoplasma pneumoniae, chlamyfia pneumoniae, bordetella pertussis 

u cystické fibrózy [[pseudomonas aeruginosa]] nebo burkholderia cepacia 


Dg: vyšetření laryngeálních výtěrů i sputa

pro m. pneumoniae - serologie ELISA na IgM + průkaz čtyřnásobného vzestupu titru Ig ve vazbě komplementu



Th: ampicilin, amoxicilin, cotrimoxazol, cefalosporiny II 

na pertussi erytromycin, roxithromycin 

m. pneumoniae - makrolidy



[[category:Infekce]]